dnes je 28.11.2021

Input:

Změny v zákoně o daních z příjmů v roce 2020 a 2021

10.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1 Změny v zákoně o daních z příjmů v roce 2020 a 2021

RNDr. Ivan Brychta

V následujícím textu rekapitulujeme změny v zákoně o daních z příjmů (ZDP), které nastaly v průběhu roku 2020, a zabýváme se také novinkami pro rok 2021. Pokud není v jednotlivých případech řečeno jinak, vše, co popisujeme, se týká jak fyzických, tak právnických osob.

1. Přehled novel ZDP

Tři novely účinné od 1. 1. 2020

S účinností od 1. 1. 2020 změnily zákon o daních z příjmů tři následující novely, které jsme zmiňovali podrobněji v předchozích verzích tohoto článku:

  • zákon č. 80/2019 Sb., označovaný též jako daňový balíček pro rok 2019, přinesl kvůli pozdnímu přijetí některé změny do ZDP až s ročním zpožděním (jednalo se zejména o pravidla proti vyhýbání se daňové povinnosti, která byla implementována na základě směrnic EU a týkají se pouze právnických osob),

  • zákon č. 125/2019 Sb., jehož cílem bylo zdanit církevní náhrady, ale po zásahu ústavního soudu (nález č. 303/2019 sb.) byla tato novela zrušena, a

  • zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, přinesl pár úprav, které měly zvýšit výběr z daní (zdanění výher nad 1 000 000 Kč), ale v souvislosti s epidemií koronaviru a propadem veřejných rozpočtů se staly tyto úpravy zbytečnými.

Novely přijaté v průběhu roku 2020

Od 1. 7. 2020 je účinná novela zákonem č. 299/2020 Sb., kterou lze zjednodušeně označit jako „covidová” novela, protože jejím cílem byla úprava zákonů, která má právnickým i fyzickým osobám zmírnit dopady epidemie koronaviru. Do ZDP přináší významné novinky v uplatnění daňové ztráty, kterým se podrobněji věnujeme ve třetí části tohoto textu.

Teprve 1. 9. 2020 vstoupila v účinnost novela zákonem č. 343/2020 Sb., která je označována jako daňový balíček pro rok 2020. Pro daň z příjmů přináší úpravy v oblasti mezinárodního zdanění a také opravy některých nedostatků z novely zmíněné v předchozím jako daňový balíček pro rok 2019. Změny připomeneme ve čtvrté části tohoto textu.

Zákon č. 450/2020 Sb., kterým se mění zákon o investičních pobídkách, přináší s účinností od 3. 11. 2020 také dvě drobné změny do ZDP, které se podle přechodných ustanovení použijí i pro poplatníky, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky přede dnem účinnosti. Do zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, byla touto novelou mj. doplněna do § 2 odst. 7 zákona č. 72/2000 Sb.možnost požádat o prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek (která je 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu) až o 2 roky. Navazujícími změnami v § 35a odst. 3 ZDP (pro nového podnikatele) a v § 35b odst. 4 ZDP (pro existujícího podnikatele) se pro účely uplatnění slevy z titulu investičních pobídek doplňuje, že je-li na základě žádosti podle § 2 odst. 7 zákona č. 72/2000 Sb. prodloužena lhůta, je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.

Zákonem č. 386/2020 Sb., účinným od 26. 9. 2020, byla zrušena daň z nabytí nemovitých věcí, resp. zákonné opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, podle něhož byla tato daň stanovována. Související změny v ZDP jsou účinné od 1. 1. 2021 a týkají se omezení v souvislosti s bytovými potřebami fyzických osob.

Pouze formální změnou (bez daňových dopadů) je v této souvislosti přesun definice bytové potřeby z ustanovení § 15 odst. 3 ZDP do nového § 4b ZDP. Další dvě změny už jsou věcné:

  • v ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, tedy pro osvobození příjmu z prodeje nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem [na které se nevztahuje osvobození z titulu dvouletého bydliště podle písmena a)], se prodlužuje doba vlastnictví nutná k osvobození ze současných 5 let na 10 let, podle přechodných ustanovení se ale toto dotkne až nemovitostí pořízených od roku 2021, a

  • možnost snížit si základ daně o úrok na bytovou potřebu zůstala zachována, ale pro úvěry a hypotéky pořízené od roku 2021 se maximum odečtu na rodinu snížilo z 300 000 Kč na 150 000 Kč.

Zákon č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (dle sněmovního tisku 678), nabyl účinnost od 1. 1. 2021. Do ZDP přináší jedinou změnu, a to přizpůsobení osvobození příspěvků od provozovatelů solárních elektráren nebo od výrobců, které plyne provozovateli kolektivního systému v § 19 odst. 1 písm. zc), novým zákonům:

  • zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech (který nahradil dřívější zákon č. 185/2001 Sb.), a

  • zákonu č. 542/2020 Sb., zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Zároveň tato novela provedla 3 změny v zákoně o rezervách:

  • do § 10 odst. 2 ZoR (vymezení ostatních rezervy) byla doplněna rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady (viz § 41 zákona č. 541/2020 Sb.), a

  • v § 10a odst. 1 ZoR (řešícím ukládání peněžních prostředků ve výši tvořených rezerv na samostatný účet) se ruší povinnost mít souhlas příslušných orgánů pro případy, kdy je samostatný účet veden v bance v JČS EU, zároveň se však omezuje možnost takového ukládání prostředků jen na tuzemské pobočce banky z JČS EU.

Od 1. 7. 2021 nabude účinnosti zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě. Do ZDP přinese jedinou změnu, a to do ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) ZDP, kde se osvobození příjmů fyzických osob z různých dávek rozšíří o náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle tohoto nového zákona o náhradním výživném.

Další novela ZDP, daná zákonem č. 540/2020 Sb., která je účinná od roku 2021, přináší fyzickým osobám s příjmy z podnikání tzv. paušální daň. Jde o zajímavou možnost, která by mohla spolu se souvisejícími úpravami v oblasti sociálního a zdravotního pojištění snížit administrativní zátěž menších podnikatelů. Podrobnosti uvádíme v páté části tohoto textu.

Poslední novelu, která je účinná od roku 2021, je zákon č. 609/2020 Sb., označovaný též jako daňový balíček 2021. Přináší mj. zásadní změny ve zdaňování fyzických osob (pásmové zdanění namísto superhrubého principu u zaměstnanců a solidární daně) nebo možnost stravenkového paušálu. Rovněž přináší (i pro právnické osoby) významné změny v odpisování majetku. Více uvádíme v šesté části tohoto textu.

2. Zvýšení průměrné a minimální mzdy

Do pravidel pro zdanění fyzických osob se jak v roce 2020, tak v roce 2021 se promítl růst průměrné a minimální mzdy.

Změny v důsledku zvýšení průměrné mzdy

V důsledku zvýšení průměrné mzdy se opět zvýšila hranice pro aplikaci vyšší sazby daně. V roce 2021 ale již nepůjde o solidární zvýšení daně, ale o zdanění vyšší 23% sazbou daně v rámci progresivního zdanění fyzické osoby. Druhé pásmo bude aplikováno při ročním zdanění od 48násobku průměrné mzdy (resp. 4násobku pro měsíční zdanění zaměstnanců). Nárůst ukazuje následující tabulka:

Platí pro rok Roční limit Měsíční limit Viz nařízení vlády 
2019  1 569 552 Kč  130 796 Kč  č. 213/2018 Sb.  
2020  1 672 080 Kč  139 340 Kč  č. 260/2019 Sb.  
2021 1 701 168 Kč 141 764 Kč č. 381/2020 Sb. 

Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy

Také minimální mzda rostla. Pro rok 2020 byla stanovena ve výši 14 600 Kč (viz nařízení vlády č. 347/2019 Sb.) a od roku 2021 vzrůstá dokonce na 15 200 Kč (viz nařízení vlády č. 487/2020 Sb.). Hovoříme přitom o zvyšování měsíční částky minimální mzdy (vzrostly i hodinové sazby, to ale nemá na daň z příjmů vliv), které ovlivňují zdanění fyzických osob v následujících případech:

  • zvýšil se strop pro slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení (§ 35bb ZDP) a to pro rok 2020 na 14 600 Kč a pro rok 2021 na 15 200 Kč, protože oním stropem je právě minimální mzda,

  • limit pro osvobození příjmů z pravidelně vyplácených důchodů (podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP), který je stanoven podle 36násobku minimální mzdy, vzrostl pro rok 2020 na 525 600 Kč a pro rok 2021 na 547 200 Kč,

  • vyplácení daňového zvýhodnění na děti poskytovaného formou daňového bonusu je podmíněno:

    • - obecnou podmínkou pro výplatu (dle § 35c odst. 4 ZDP), kdy výše příjmu fyzické osoby podle §§ 6 a 7 ZDP je alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy k 1. 1., což znamená zvýšení hranice v roce 2020 na 87 600 Kč a v roce 2021 na 91 200 Kč, a
    • - zvýšila se i hranice umožňující výplatu měsíčního bonusu u zaměstnance v roce 2020 na 7 300 Kč a v roce 2021 na 7 600 Kč (§ 35d odst. 4 ZDP požaduje příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy k 1. 1.).

3. Úprava odečtu daňové ztráty

Zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dle sněmovního tisku 874), je účinný od 1. 7. 2020. Do ZDP přinesl celkem 20 bodů změn a k tomu 3 body přechodných ustanovení.

První období pro aplikaci změn

Jedná se o významné změny v uplatnění daňové ztráty fyzických i právnických osob, které lze podle přechodných ustanovení poprvé aplikovat na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. 6. 2020, tedy např.:

  • na kalendářní rok 2020, ale i

  • na hospodářský rok od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, anebo

  • na jakékoliv období končící dne 30. 6. 2020, za které se bude podávat daňové přiznání.

Zpětné uplatnění ztráty

První novinkou je možnost zpětného uplatnění ztrátyza dvě předcházející zdaňovací období, ale za tato předchozí období lze uplatit maximálně v úhrnné výši 30 000 000 Kč.

Příklad
Příklad 1: Daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou za kalendářní rok 2019 u poplatníka se zdaňovacím obdobím rovným kalendářnímu roku lze uplatnit jen v následujících maximálně pěti letech (tj. za roky 2020, 2021, 2022, 2023 nebo 2024).

Příklad
Příklad 2: Daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou za kalendářní rok 2020 u poplatníka se zdaňovacím obdobím rovným kalendářnímu roku lze uplatnit nejen v následujících maximálně pěti letech (tj. za roky 2021, 2022, 2023, 2024 nebo 2025), ale též v maximálně dvou předchozích letech (tj. v roce 2018 nebo 2019).

Příklad
Příklad 3: Předpokládejme poplatníka se zdaňovacím obdobím rovným kalendářnímu roku, který dosáhl v roce 2020 daňovou ztrátu ve výši 40 000 000 Kč. Takový poplatník si podle nových pravidel může uplatnit např. až 30 000 000 Kč v letech 2018 a 2019, neuplatněný zbytek pak v následujících až pěti letech (tj. naposledy za rok 2025).

Doplňme, že zpětné uplatnění daňové ztráty se bude provádět pomocí dodatečného daňového přiznání za předchozí roky, ve kterých půjde ztráta uplatnit.

Možnost „vzdání se ztráty”

Další novinkou je možnost vzdát se uplatnění daňové ztráty, ale jen pro budoucí zdaňovací období, nikoliv pro zdaňovací období minulá, a navíc pro všechna, ne pouze pro vybraná.

Příklad
Předpokládejme, že poplatník dosáhne za rok 2020 ztráty. Svým rozhodnutím se může vzdát uplatnění ztráty jen do budoucna, tedy na roky 2021 až 2025. Novela neumožňuje postup, kdy by se vzdal např. jen možnosti uplatnit ztrátu pro roky 2022 až 2025 nebo pro jinou menší množinu budoucích let. Uplatnění ztráty v předchozích obdobích (tedy v roce 2018 a 2019) se poplatník vzdát nemůže.

Vzdání se budoucího uplatnění ztráty má svou logiku v případech, kdy víme, že ztrátu v budoucnu uplatňovat nebudeme (třeba proto, že jsme ji celou uplatnili v předchozích obdobích), protože si tím zkrátíme lhůtu, do kdy může ještě správce daně stanovit daň za ztrátové období. Podle § 148 DŘ platí obecná lhůta daná 3 roky od termínu pro podání řádného daňového přiznání. Ale ustanovení § 38r ZDP obsahuje speciální úpravu, podle níž lhůta pro stanovení daně jak za období dosažení ztráty, tak za všechna následující období, ve kterých lze ztrátu uplatnit, končí spolu se lhůtou, která je dána pro poslední období, za které lze ještě daňovou ztrátu uplatnit. Vzdání se budoucího nároku na uplatnění ztráty proto umožní úpravu v § 38r ZDP neaplikovat.

K možnosti vzdát se uplatnění daňové ztráty v budoucích obdobích doplňme, že ji poplatník musí učinit oznámením správci daně, které je nutné podat ve lhůtě pro podání DP za období, za které se daňová ztráta stanoví (předpokládáme, že tuto možnost budou obsahovat přímo formuláře pro podání daňových přiznání, ale ty ještě pro přiznání za rok 2020 publikovány nebyly). A ještě upozorňujeme, že lhůtu pro vzdání se budoucího uplatnění ztráty nelze navrátit v předešlý stav.

Speciální „covidová” možnost

Novela pomocí přechodných ustanovení (čl. III bod 3 zákona č. 299/2020 Sb.) přinesla ještě jednu mimořádnou možnost uplatnění daňové ztráty, kterou lze aplikovat v případě prvního zdaňovacího období poplatníka, které skončí ode dne 30. 6. 2020, tedy např.:

  • za kalendářní rok 2020,

  • za hospodářský rok od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, nebo také

  • za hospodářský rok od 1. 8. 2020 do 31. 5. 2021.

Tato mimořádná možnost spočívá v uplatnění očekávané (odhadnuté) ztráty za takové období, a to ještě dříve, než bude taková ztráta pravomocně vyměřena. Pro očekávanou daňovou ztrátu platí následující 2 pravidla:

  • může být maximálně 30 000 000 Kč a

  • lze ji uplatnit pouze za předcházející zdaňovací období.

Příklad
Předpokládejme, že poplatník měl v roce 2019 základ daně ve výši 5 000 000 Kč. V roce 2020 předpokládá již nyní (tj. před skončením zdaňovacího období), že bude mít ztrátu cca 3 000 000 Kč. Takový poplatník může postupovat tak, že již nyní podá dodatečné daňové přiznání za rok 2019 a uplatní si v něm ztrátu ve výši 3 000 000 Kč jako položku snižující základ daně.

Pokud poplatník možnost využije a očekávanou ztrátu si uplatní (v dodatečném daňovém přiznání), správce daně mu z toho vzniklý přeplatek vrátí (standardním postupem dle DŘ).

Poplatník ale bude muset řešit po stanovení daně za takové období případnou změnu v důsledku toho, že očekávaná ztráta nemusí být (a také asi nebude) rovna té skutečně dosažené a vyměřené. Pokud bude:

  • skutečný výsledek horší (vyšší ztráta než ta, která byla dle odhadu uplatněna), dodatečné daňové přiznání není třeba podávat a dosud neuplatněnou část vyšší ztráty lze zohlednit podle běžných nových pravidel [viz dále varianta a) příkladu],

  • skutečný výsledek lepší (nižší ztráta než ta, která byla dle odhadu uplatněna, nebo dokonce kladný základ daně), je třeba podat dodatečné daňové přiznání za předchozí období (ve kterém byla očekávaná ztráta uplatněna), doplatit rozdíl proti odhadu, a poplatník musí očekávat sankce ze strany správce daně, tj. úrok za dobu, kdy měl vyplacen přeplatek, na který nárok nevznikl [viz dále varianta b) příkladu].

Příklad
Příklad - pokračování: Předpokládejme, že poplatník za rok 2020 dosáhne (na základě podaného přiznání k 1. 4. 2021):

  • a) ztráty 4 000 000 Kč. Poplatník již neřeší ztrátu 3 000 000 Kč uplatněnou v roce 2019. Zbylou část ve výši 1 000 000 Kč může uplatnit jak v následujících letech (2021 až 2025), tak i v roce 2018 a dokonce i v roce 2019 (neboť tam mu ještě zbývá zisk 2 000 000 Kč).

  • b) ztrátu jen 2 000 000 Kč. Poplatník musí podat opět dodatečné daňové přiznání za rok 2019 s uplatněním nižší ztráty, a správci daně musí rozdíl 1 000 000 Kč vrátit.

Výklad správce daně

V souvislosti se změnami v uplatnění ztráty upozorňujeme nejen na Informaci k protikrizovému balíčku MF z 30. 6. 2020, kde jsou komentovány v předchozím popsané změny, ale též na Informaci k určení lhůty pro stanovení daně při vykazování a uplatňování daňové ztráty a posuzování běhu této lhůty a změny jejího běhu z 25. 11. 2020, která v návaznosti na čerstvou judikaturu mění výklad správce daně k posuzování lhůt pro stanovení daně při uplatnění daňové ztráty.

4. Daňový balíček 2020

Zákon č. 343/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění (dle sněmovního tisku 572) měl nabýt platnosti již od 1. 1. 2020. Proto bývá také označován jako daňový balíček 2020. Jeho vydání ale provázely problémy, a tak je účinný až od 1. 9. 2020. Do ZDP přinesl celkem 23 bodů změn a dále 6 bodů souvisejících přechodných ustanovení.

Úprava v oblasti mezinárodního zdanění

Novelou se do ZDP dostává nový pojem mezinárodní smlouva (viz § 37 ZDP)”, jehož cílem je jasně definovat vztah tuzemské úpravy k mezinárodním smlouvám (což dříve nebylo provedeno zcela vyhovujícím způsobem). Rozumí se jí taková mezinárodní smlouva, která:

  • je součástí právního řádu České republiky, přitom

  • na zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci, která není státem, se pro účely daní z příjmů bude hledět jako na mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů.

Definice též upravuje, že pojem „stálá základna” z mezinárodních smluv je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna”.

Navazující úprava odstavce § 6 odst. 13 ZDP (příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí) pak říká, že:

  • postup zohledňující zdanění příjmů ze závislé činnosti v zahraničí bude vázán na existenci mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů (obecně totiž mohou existovat smlouvy, které řeší jen některé příjmy, třeba i mimo daň z příjmů fyzických osob), která navíc je prováděna (tj. nestačí jen, aby vstoupila v platnost),

  • nadále platí, že pokud se nepodaří uplatnit celou daň sraženou v zahraničí na základě smluv zamezujících dvojímu zdanění, bude zbylá část v následujícím roce položkou snižující takové příjmy ze zahraničí - pokud by ale byla daň v zahraničí uplatněna ve vyšší výši, než která odpovídá mezinárodní smlouvě nebo právnímu předpisu tohoto zahraničního státu, nadlimitní daň už by nemohla být v ČR zohledněna a poplatník by si to musel řešit přímo v daném státě.

Oprava chyb v ZDP

Novela obsahuje také opravu chyb v aplikaci postupů proti vyhýbání se daňové povinnosti, které byly implementovány do ZDP daňovým balíčkem 2019. Než opravy připomeneme, tak poznamenejme, že jde o problematiku týkající se pouze právnických osob. Jde o následující změny:

  • v § 23e odst. 5 písm. d) ZDP se ve vymezení toho, jak se určuje daňový zisk před úroky, zdaněním a odpisy (pro účely omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů) stanoví, že se do výpočtu nezahrnou části odpisů, které jsou výpůjčním výdajem (odstraňuje se tím duplicitní zahrnutí),

  • s účinností od roku 2022 (aby nedošlo k retroaktivitě) se doplňují do § 23e ZDP (opět pro účely omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů) postupy pro výpočet daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy pro společníka v.o.s. a komplementáře k.s.,

  • v § 23g ZDP (zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví) se doplňuje postup při ocenění cenných papírů v návaznosti na to, zda jsou zachyceny v účetnictví reálnou hodnotou prostřednictvím rozvahových účtů anebo prostřednictvím nákladových účtů, a

  • do § 38fa ZDP (pravidla pro zdanění ovládané zahraniční společnosti) se doplnilo (nový odst. 9), že daň ovládající společnosti lze snížit o daň z příjmů právnických osob zaplacenou za ovládanou osobu základním investičním fondem, který je ovládající společností stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti.

5. Paušální daň fyzických osob

Paušální daň pro zdanění fyzických osob s příjmy podle § 7 ZDP (tedy ze samostatné činnosti) přináší s účinností od roku 2021 do ZDP zákon č. 540/2020 Sb., kterým se mění ZDP a některé další zákony v souvislosti s paušální daní (dle sněmovního tisku 922).

Postup do konce roku 2020

Než začneme vysvětlovat princip paušální daně, připomeňme si, že to není první případ, kdy zákonodárci chtějí ulevit administrativní zátěži podnikajících fyzických osob. Od roku 2001 do konce roku 2020 existovala pro fyzické osoby možnost nechat si stanovit daň paušální částkou na základě pravidla v § 7a ZDP (platném do 31. 12. 2020). Připomeňme alespoň v krátkosti tuto možnost s tím, že podrobnější specifikaci včetně příkladů je možné nalézt v pokynu GFŘ D-33.

Možnost se týkala pouze podnikajících fyzických osob s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ZDP, tedy byla jen pro podnikatele s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, živnosti anebo z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Podnikatelé museli plnit následující podmínky:

  • roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 rocích musela být do 5 000 000 Kč,

  • jiné příjmy v daném roce nesměly převýšit 15 000 Kč (pokud by převýšily, muselo by se podávat přiznání),

  • nesměli být společníkem společnosti bez právní osobnosti,

  • nemohli účtovat v hospodářském roce a

  • podnikali bez spolupracujících osob (výjimkou byla spolupráce s manželkou, pokud také požádala o stanovení daně paušální částkou).

Jejich postup byl následující:

  • žádost musela být podána nejpozději do 31. 1. pro daný rok,

  • projednání a stanovení daně paušální částkou správcem daně mělo proběhnout do 15. 5. (výši daně vypočetl správce daně z údajů v žádosti sám, uvažoval i odpočty a slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, stanovená daň paušální částkou musela být nejméně 600 Kč/rok),

  • pokud fyzická osoba souhlasila s takto stanovenou daní, uhradila do 15. 12. daň stanovenou paušální částkou.

Výhoda byla jen v tom, že fyzická osoba nemusela za daný rok podat přiznání k dani z příjmů. V oblasti sociálního a zdravotního pojištění měla standardní povinnosti vč. podávání přehledů.

Možná také právě pro to o daný daňový režim nebyl ze strany podnikatelů zájem (fyzických osob s takto stanovenou daní prý bylo tak maximálně v řádu desítek osob v celé ČR).

Předpoklady pro novou paušální daň od roku 2021

Nová paušální daň může být stanovena pouze fyzické osobě, která bude poplatníkem v tzv. paušálním režimu (specifikovaném v novém § 2a ZDP). Do paušálního režimu lze vstoupit včas učiněným oznámením správci daně, a pokud se nezmění dále uvedené podmínky, bude poplatník v paušálním režimu tak dlouho, pokud bude podnikatel a pokud sám svým rozhodnutím režim neukončí.

Zásadní podmínky pro vstup do paušálního režimu jsou ty, že poplatník k 1. dni rozhodného období:

  • je OSVČ podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a vztahují se na něho zákony upravující toto důchodové pojištění,

  • je OSVČ podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vztahují se na něho zákony upravující toto zdravotní pojištění a není vyňat z povinnosti platit toto pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

  • není plátcem DPH a ani nemá povinnosti jako plátce se registrovat (identifikovanou osobou může být),

  • není společníkem v.o.s. ani komplementářem k.s. a

  • není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.

Rozhodným obdobím, k jehož začátku se plnění podmínek posuzuje, je příslušný kalendářní rok. Výjimkou bude začínající podnikatel, kdy se podmínky testují ke dni začátku jeho podnikání.

Dalšími podmínkami jsou následující:

  • za minulý rok podnikatel neměl z podnikání zdaňované příjmy dle § 7 ZDP (kromě srážkové daně) nad 1 000 000 Kč, a

  • k 1. 1. (příp. ke dni zahájení podnikání) nevykonává závislou činnost (s výjimkou té, kde je aplikována srážková daň).

Oznámení o vstupu do paušálního režimu

Oznámení o vstupu do paušálního režimu musí být podáno nejpozději do 10. 1. příslušného kalendářního roku, příp. u nových OSVČ do dne zahájení činnosti. V případě, kdy chtěl poplatník vstoupit do tohoto režimu již pro rok 2021, bylo nutné oznámení podat do 11. ledna 2021 (protože 10. 1. byla neděle a lhůta se přesouvá na následující pracovní den).

Tiskopisy pro oznámení jsou již publikovány, poplatník bude mít možnost učinit oznámení také přes speciální aplikaci správce daně (viz https://ouc.financnisprava.cz/osvcpp ).

Vstup do paušálního režimu se musí oznamovat také příslušné správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně podnikatele. Pokud ale podnikatel vyplní v oznámeních správci daně všechny potřebné údaje (identifikaci zdravotní pojišťovny nebo svůj variabilní symbol pro sociální pojištění), stačí oznámení podat správci daně a ten ze zákona bude muset do 5 dnů předat informace jak správě sociálního zabezpečení, tak příslušné zdravotní pojišťovně. V údajích pro správu sociálního zabezpečení bude mít podnikatel zároveň i možnost se přihlásit (dobrovolně) k účasti na nemocenském pojištění. Takovému oznámení se v zákoně říká společné oznámení (viz § 38ld ZDP).

Pro začínající podnikatele bude nejjednodušší možností učinit oznámení prostřednictvím příslušného živnostenského úřadu při registraci své živnosti nebo koncese.

Pozor!
Zdůrazněme, že promeškání termínu pro oznámení znamená, že poplatník už pro daný rok do paušálního režimu nevstoupí (lhůtu nelze navrátit v předešlý stav), to znamená, že případný vstup bude moci podnikatel učinit až příští rok, tj. do 10. 1. příštího roku.

Dále si je třeba uvědomit, že oznámení není žádost, to znamená, že pokud plníme podmínky, tak stačí podat včas oznámení, nemusí se čekat na žádné rozhodnutí správce daně.

Co se dále oznamuje

Forma oznámení se také použije pro vystoupení z paušálního režimu (§ 38lg ZDP), a to jak v situaci, kdy jde o dobrovolné vystoupení (v oznámení si podnikatel určí poslední rok paušálního režimu), anebo jde-li o nucené vystoupení (v roce, kdy přestane podnikatel splňovat podmínky uvedené v předchozím, příp. k měsíci, kdy přestane být OSVČ pro důchodové nebo zdravotní pojištění, příp. stane-li se nerezidentem).

Oznámení o vystoupení z paušálního režimu nemusí podat jen poplatník, ale může to učinit i správce daně, pokud zjistí, že nastala událost, která má za následek, že OSVČ přestane být poplatníkem v paušálním režimu.

Dalším je oznámení o nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu (§ 38lf ZDP), které může učinit jak správce daně, tak OSVČ,

Nahrávám...
Nahrávám...