dnes je 19.5.2019
Input:

Změny v zákoně o daních z příjmů v roce 2019 a 2020

21.3.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1 Změny v zákoně o daních z příjmů v roce 2019 a 2020

RNDr. Ivan Brychta

V následujícím textu přinášíme přehled nejdůležitějších změn v zákoně o daních z příjmů (ZDP), které nabyly účinnosti od ledna 2019 anebo nabydou účinnosti v dalším průběhu roku 2019, příp. budou aplikovatelné až od roku 2020.

1. Změny v ZDP účinné od 1. 1. 2019

Novela zákonem č. 306/2018 Sb.

Novela zákonem č. 306/2018 Sb. (dle sněmovního tisku č. 80), účinná od 1. 1. 2019, přináší změnu v oblasti daní z příjmů pro fyzické osoby, která se týká zdanění příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí.

Změna spočívá v doplnění § 6 odst. 12 ZDP. Ten specifikuje konstrukci superhrubé mzdy a v této souvislosti uvádí, že se základ daně ze závislé činnosti navýší o povinné pojistné také u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, přičemž vymezuje, že je to v případech, kdy:

  • - se u tohoto zaměstnance odvod povinného pojistného neřídí právními předpisy ČR, nebo
  • - pokud se na tohoto zaměstnance zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu.

Novela doplnila výjimku, podle níž se za takového zaměstnance nepovažuje zaměstnanec, je-li prokázáno, že se na něho zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu EU (JČS EU) nebo státu Evropského hospodářského prostoru (EHP) jiného než ČR nebo Švýcarské konfederace.

V takovém případě se nebude jeho mzda ze zahraničí navyšovat o české sazby sociálního a zdravotního pojištění, ale navýší se o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění (a tyto zahraniční příspěvky se budou považovat pro účely daní z příjmů za povinné pojistné).

Další s tím související změna je již jen technického charakteru - do ustanovení § 38j odst. 2 písm. f) ZDP, které specifikuje náležitosti mzdových listů, bylo doplněno, že je potřeba evidovat i povinné pojistné z úhrnu mezd zúčtovaných zaměstnanci.

Novela zákonem č. 174/2018 Sb.

Novela zákonem č. 174/2018 Sb. (dle sněmovního tisku č. 32), s účinností od 1. 1. 2019 upravuje definici základního investičního fondu v § 17b ZDP, resp. její část pod písmenem a), podle níž je základním investičním fondem také investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jehož akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Pro tento případ jsou přidány další dvě nutné podmínky, a to že:

  • žádný s vlastníků investičního fondu, který je právnickou osobou, nemá podíl 10 % a vyšší (výjimka je připuštěna pro Světovou banku, Mezinárodní měnový fond, Evropskou investiční banku, jiné mezinárodní finanční organizace, stát, centrální banky nebo pro právnické osoby jimi ovládané); pro účely tohoto posouzení se podíly spojených osob sčítají, a

  • investiční fond neprovozuje živnostenské podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Důvodem pro doplňující omezení je zamezit případům, kdy se běžná akciovka transformuje na investiční fond s akciemi kótovanými na evropské burze jenom proto, že chce využít nižší daně. Základní investiční fondy totiž mají pouze 5% sazbu daně z příjmů právnických osob (na rozdíl od ostatních právnických osob, které jsou standardně zdaněny 19% sazbou).

Změny v důsledku zvýšení průměrné mzdy

V důsledku zvýšení průměrné mzdy (viz nařízení vlády č. 213/2018 Sb.) se v roce 2019 opět zvyšuje hranice pro aplikaci solidární daně. Porovnání s předchozím rokem ukazuje následující tabulka:

Platí pro rok Roční limit Měsíční limit 
2018  1 438 992 Kč  119 916 Kč  
2019 1 569 552 Kč 130 796 Kč 

Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy

Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2019 zvýšena minimální mzda z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc (vzrůstají i hodinové sazby, to ale nemá na daň z příjmů vliv). Změna se od roku 2019 promítne do následujících ustanovení zákona o daních z příjmů:

  • zvýšil se strop pro slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení (§ 35bb ZDP) z 12 200 Kč na 13 350 Kč, protože oním stropem je právě minimální mzda,

  • limit pro osvobození příjmů z pravidelně vyplácených důchodů [podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP], který je stanoven podle 36násobku minimální mzdy, vzrostl z částky 439 200 Kč na 480 600 Kč,

  • vyplácení daňového zvýhodnění na děti poskytovaného formou daňového bonusu je podmíněno:

    • - obecnou podmínkou pro výplatu (dle § 35c odst. 4 ZDP), kdy výše příjmu (podle §§ 6 a 7 ZDP) je alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy k 1. 1., což znamená zvýšení hranice ze 73 200 Kč na 80 100 Kč, a
    • - zvýšila se i hranice umožňující výplatu měsíčního bonusu u zaměstnance z 6 100 Kč na 6 675 Kč (§ 35d odst. 4 ZDP požaduje příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy k 1. 1.).

2. Změny v ZDP účinné později

Úprava výše povinného pojistného

Zákon č. 32/2019 Sb. (dle sněmovního tisku č. 109) mění s účinností od 1. 7. 2019 mimo jiné proplácení náhrady mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti, upravené v § 192 ZP. Nově bude muset zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v prvních třech dnech nemoci.

V této souvislosti byla do ZDP zapracována drobná změna, a to do § 35 ZDP upravujícího stanovení slevy za zaměstnance se změněnou pracovní schopností (jde však jen o formální technickou změnu, bez vlivu na výši této slevy na dani).

Do daní z příjmů se ale promítne zejména navazující úprava sazeb pojistného na nemocenské pojištění, když zákonodárci jako jakousi „kompenzaci” zaměstnavatelům zato, že budou proplácet i první tři dni nemoci, snížili o 0,2 % sazbu nemocenského pojištění. V důsledku toho tak nebude povinné tuzemské pojistné 34 %, ale jen 33,8 %, což se projeví (nepříliš významně) u zdanění příjmů ze závislé činnosti od 1. 7. 2019.

Daňový balíček 2019

Nejvýznamnější změny přinese do zákona o daních z příjmů tzv. daňový balíček 2019 (na základě sněmovního tisku č. 206), který již podepsal prezident republiky a ke dni zveřejnění tohoto článku čeká již jen na zveřejnění ve Sbírce zákonů. Obecně se předpokládá nabytí účinnosti této novely od 1. 4. 2019, ale jak zmíníme v dalším textu, některé změny budeme moci aplikovat zpětně již pro zdaňovací období započatá v roce 2019 a jiné až pro zdaňovací období započatá v roce 2020. V některých dalších případech nám přechodná ustanovení novely určují další odlišný postup.

Popis změn si dále rozdělíme na:

  • - část věnovanou zdanění fyzických osob (ad 3),
  • - speciální úpravu pro právnické osoby mající za cíl upravit pravidla proti vyhýbání se daňové povinnosti (ad 4) a
  • - ostatní změny (ad 5).

3. Změny daňovým balíčkem 2019 pro fyzické osoby

Úprava limitu pro srážkovou daň u závislé činnosti

Od 1. 1. 2018 stanovuje § 6 odst. 4 písm. b) ZDP povinnost srazit z příjmů ze závislé činnosti srážkovou daň, pokud zaměstnanec pro zaměstnavatele neučinil prohlášení podle § 38k ZDP a má-li v daném měsíci úhrn příjmů do určité výše. Původní hranice 2 500 Kč příliš dlouho nevydržela. Novela přináší změnu v tom směru, že místo „natvrdo” uvedené hranice se budeme řídit výší rozhodného příjmu, od kterého je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Ta je aktuálně 3 000 Kč.

Změna se však bude aplikovat až od 1. dne následujícího kalendářního měsíce po nabytí účinnosti novely. To znamená, že v případě nabytí účinnosti novely od 1. 4. 2019 se bude vyšší hranice 3 000 Kč aplikovat až od 1. 5. 2019, tedy poprvé v případě mezd za květen.

Návrat vyšších limitů pro „paušální” výdaje

Určitě nejvýznamnější změnou pro fyzické osoby je návrat vyšších limitů u výdajů uplatněných procentem z příjmů (u tzv. „paušálních” výdajů), tj. v případech, kdy se fyzická osoba rozhodne místo skutečných výdajů (nákladů) uplatnit u příjmů ze samostatné činnosti (podle § 7 odst. 7 ZDP) nebo u příjmů z nepodnikatelského nájmu (podle § 9 odst. 4 ZDP) výdaje procentem z příjmů.

V roce 2018 bylo možné takto uplatnit výdaje vypočtené procentem maximálně z příjmů ve výši 1 000 000 Kč. Od roku 2019 se vrací tato horní hranice na 2 000 000 Kč, jak tomu bylo do konce roku 2017, nicméně na rozdíl od situace platné do konce roku 2017 bude možné při uplatnění procentních výdajů bez jakéhokoliv omezení uplatnit i slevu na manžela nebo daňové zvýhodnění na děti.

Příklad
Předpokládejme, že pan Josef má v letech 2016 až 2019 shodné příjmy ze samostatné činnosti ve výši 2 500 000 Kč. K nim si uplatňuje výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 40 % (je advokátem). Zároveň si chce uplatnit daňové zvýhodnění na své jediné dítě. Možnosti pana Josefa jsou následující:

  • V roce 2016 si mohl pan Josef uplatnit procentní výdaje ve výši 800 000 Kč (tj. 40 % z tehdy platného maximálního omezení 2 000 000 Kč), ale daňové zvýhodnění na dítě si nárokovat nemohl.

  • V roce 2017 si mohl pan Josef vybrat ze dvou možností:

    • - buď postupoval jako v roce 2016 (tj. procentní výdaje 800 000 Kč, ale neuplatnil si daňové zvýhodnění na dítě), anebo
    • - uplatnil procentní výdaje jen 400 000 Kč (počítáno jako 40 % z nižšího maximálního limitu 1 000 000 Kč) a nárokoval si i daňové zvýhodnění na dítě.
  • V roce 2018 si mohl pan Josef uplatnit procentní výdaje jen 400 000 Kč (počítáno jako 40 % z nižšího maximálního limitu 1 000 000 Kč) a mohl si nárokovat i daňové zvýhodnění na dítě.

  • roce 2019 (v důsledku novely) si pan Josef uplatní procentní výdaje ve výši 800 000 Kč (tj. 40 % z nově vráceného maximálního omezení 2 000 000 Kč) a může si nárokovat i daňové zvýhodnění na dítě.

Úprava pro příjmy z rodinné fundace a svěřenského fondu

U příjmů z kapitálového majetku dochází k úpravě v § 8 odst. 4 ZDP. Ustanovení hovoří o postupu při zdanění příjmů z kapitálového majetku, které plynou ze zdrojů v zahraničí - základem daně jsou příjmy ze zahraničních zdrojů nesnížené o výdaje. Nově se takto bude postupovat i u příjmů ze zahraničí z plnění ze svěřenského fondu nebo rodinné fundace.

V § 22 odst. 1 písm. g) ZDP, vymezujícím co je příjmem ze zdrojů na území České republiky, se doplňuje do příjmů ze zdrojů na území ČR i příjem z rodinné fundace, a to v návaznosti na úpravu příjmů ze svěřenských fondů. Konkrétně se doplňuje:

  • - do bodu 3 k příjmům z podílu na zisku, že se jimi rozumí nejen příjem z plnění ze zisku svěřenského fondu, ale nově i příjem ze zisku z rodinné fundace (změna účinná od nabytí účinnosti novely),
  • - do bodu 13 k příjmům ze svěřenského fondu nově přibyl i příjem z rodinné fundace (tato změna platí až od 1. 1. 2020).

4. Pravidla pro právnické osoby proti vyhýbání se daňové povinnosti

V návaznosti na směrnici 2016/1164/EU bylo nutné do zákona o daních z příjmů zapracovat pravidla proti praktikám vyhýbání se daňové povinnosti, konkrétně:

  • omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů (§ 23e ZDP a § 23f ZDP),

  • zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví (§ 23g ZDP a § 38zg ZDP),

  • řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace (§ 23h ZDP) a

  • zdanění ovládané zahraniční společnosti (§ 38fa ZDP).

Všechna tato nová ustanovení se týkají pouze právnických osob, přičemž nová úprava pro zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví a řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace se nepoužije pro zdaňovací období započatá před 1. 1. 2020.

Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů

Cílem nové úpravy (v ustanoveních § 23e a § 23f ZDP) označované jako omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů je označit některé původně daňově účinné výpůjční výdaje od určité výše jako nedaňový náklad. Má se tak bojovat proti nadměrnému využívání úvěrových finančních nástrojů.

Nadměrné výpůjční výdaje jsou pro účely daní z příjmů vymezeny jako výpůjční výdaje, které jsou daňově účinnými výdaji, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Přitom do výpůjčních výdajů se zahrnou např.:

  • - všechny finanční výdaje, které úspěšně prošly testem podkapitalizace (§ 25 odst. 1 písm. w) ZDP), a jsou tedy daňově účinné, vč. s nimi souvisejících výdajů např. v podobě kurzových rozdílů,
  • - úrok obsažený v úplatě u finančního leasingu a dalších o přenechání majetku k úplatnému užití s právem na jeho následné úplatné nabytí,
  • - úroky, které jsou součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví (zahrnou se v poměru, v jakém v daném zdaňovacím období budou v daňových odpisech majetku).

Část nadměrných výpůjčních výdajů se stanou nedaňovým nákladem (přesněji řečeno zvýší výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji), pokud převýší vyšší z následujících dvou limitních částek:

  • - 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (přesné určení přináší novela v § 23e odst. 5 ZDP), nebo
  • - 80 000 000 Kč.

Limitní částky jsou dostatečně vysoké, takže toto opatření se rozhodně příliš mnoha právnických osob nedotkne. Navíc nový § 23f ZDP přímo některé právnické osoby z aplikace vylučuje [např. banky, pojišťovny, investiční fondy nebo poplatníky, kteří nemají přidruženou osobu (podrobněji viz dále), stálou provozovnu ani povinnost podrobit se konsolidaci].

Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví

Právnické osoby se může mnohem více dotknout zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví (podle nového § 23g ZDP), které budeme muset řešit od 1. 1. 2020. Nové ustanovení bude postihovat následující tři případy přemístění majetku bez změny vlastnictví z ČR do zahraničí:

  • pokud právnická osoba, která je rezidentem v ČR, přemístí majetek do své stálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud je stálá provozovna v zemi, s níž má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, podle níž by se příjmy z případného následného úplatného převodu tohoto majetku vyňaly v ČR ze zdanění,

  • pokud právnická osoba, která není rezidentem v ČR, přemístí majetek ze stálé provozovny umístěné v ČR někam jinam do zahraničí (v důsledku čehož se opět na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nebude vztahovat daňová povinnost v ČR),

  • pokud právnická osoba, která je rezidentem v ČR, přemístí své daňové rezidentství do zahraničí (v důsledku čehož se opět na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nebude vztahovat daňová povinnost v ČR).

Novela v těchto případech považuje přemístění beze změny vlastnictví za úplatný převod takového majetku poplatníka sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a nařizuje úpravu výsledku hospodaření nebo příjmů a výdajů takového poplatníka o tento fiktivní příjem.

Výjimka (kdy se ustanovení o zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví nepoužije) se týká pouze několika málo situací (např. přemístění v souvislosti s financováním cenných papírů) a je ještě podmíněna zpětným přemístěním do ČR do 12 měsíců.

Pokud by byl majetek přemístěn bez změny vlastnictví z  jiného členského státu EU do České republiky, a toto přemístění by podléhalo v tomto jiném členském státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, pak by se v České republice uplatnil související náklad, a to:

  • - u hmotného a nehmotného majetku formou daňových odpisů podle § 32c ZDP,
  • - u majetku odpisovaného pouze účetně by jednorázově došlo ke snížení výsledku hospodaření o jeho hodnotu, přičemž účetní odpisy by už za daňový náklad považovány nebyly.

V souvislosti s přemístěním majetku bez změny vlastnictví byl ZDP doplněn ještě o:

  • nový § 38zg ZDP, který dává možnost požádat správce daně o rozložení daně z přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky až na dobu 5 let ode dne její splatnosti (lze požádat jen v případě, je-li majetek přemístěn do JČS EU nebo do státu EHP), a

  • nové písm. j) v § 22 odst. 1 ZDP, podle něhož se za příjmy ze zdrojů na území ČR považuje i příjem z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.