dnes je 21.11.2019
Input:

Test ke změnám v zákoně o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 4. 2019

22.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.22.2
Test ke změnám v zákoně o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 4. 2019

Ing. Jiří Vychopeň

VYŠLO V ČÍSLE 22/2019

Od jara tohoto roku jsme se věnovali aktualitám popisujícím změny vyplývající z dubnového daňového balíčku. Níže uvedené testové otázky Vám umožní ověřit si, zda Vám z oblasti DPH neuniklo nic podstatného. Ze tří uvedených možností je vždy jen jedna správná.

1. Pokud bude plátce prodávat svým zaměstnancům za poloviční cenu stravenky v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu,

a) může si při nákupu stravenek uplatnit odpočet daně na vstupu v plné výši a při prodeji stravenek zaměstnancům uplatní daň na výstupu,

b) může si při nákupu stravenek uplatnit odpočet daně na vstupu v poloviční výši a při prodeji stravenek zaměstnancům uplatní daň na výstupu,

c) nemůže si při nákupu stravenek uplatnit odpočet daně na vstupu v plné výši a při prodeji stravenek zaměstnancům nebude uplatňovat daň na výstupu.

V daném případě je stravenka jednorázovým poukazem. Podle § 15a odst. 1 ZDPH, zákona o dani z přidané hodnoty se pro účely tohoto zákona převod jednoúčelového poukazu považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod poukazu proveden. Zaměstnavatel může uplatnit odpočet daně na vstupu z celé hodnoty nakoupené stravenky, jelikož předmětné přijaté zdanitelné plnění (stravovací službu) používá pro uskutečňování zdanitelných plnění v rámci své ekonomické činnosti. Prodejem stravenek zaměstnancům zaměstnavatel uskutečňuje poskytnutí stravovací služby, které je zdanitelným plněním podléhajícím v současné době první snížené sazbě daně. Podle § 21 odst. 4 písm. j) ZDPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem převodu jednoúčelového poukazu.

2. V měsíci říjnu 2019 obdrží zákazník od lékárny poukázku, za kterou si bude moci do konce tohoto roku odebrat v této lékárně jakékoliv zboží v hodnotě 500 Kč. Pro účely daně z přidané hodnoty se tato poukázka

a) bude považovat za jednoúčelový poukaz,

b) bude považovat za víceúčelový poukaz,

c) nebude považovat za poukaz.

Poukázka na odběr zboží v lékárně splňuje definiční znaky poukazu podle § 15 odst. 1 ZDPH. Podle uvedeného ustanovení se pro účely tohoto zákona poukazem rozumí listina, se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby a na níž jsou uvedeny údaje o zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, anebo osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.

Vzhledem k tomu, že v lékárně je prodáváno zboží podléhající jak základní sazbě daně, tak i první nebo druhé snížené sazbě daně, bude se v tomto případě v souladu s § 15 odst. 3 ZDPH jednat o víceúčelový poukaz.

3. Trvání věcného břemene k nemovité věci

a) není předmětem daně z přidané hodnoty,

b) je předmětem daně z přidané hodnoty a pro tento účel se považuje za dodání zboží,

c) je předmětem daně z přidané hodnoty a pro tento účel se považuje za poskytnutí služby.

Podle § 14 odst. 1 písm. c) ZDPH se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutím služby také zřízení, trvání a zánik věcného břemene. Podle § 4 odst. 4 písm. g) ZDPH se zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene, zřízeného k nemovité věci, považuje pro účely tohoto zákona za nájem, jsou-li naplněny znaky nájmu.

4. V rámci reklamní akce uskutečněné v měsíci říjnu 2019 předá plátce zákazníkovi slevový kupón v hodnotě 500 Kč, který může zákazník do konce roku 2019 uplatnit na slevu z ceny při nákupu zboží v provozovnách plátce v hodnotě nad 1 000 Kč, přičemž se jedná výhradně o zboží podléhající základní sazbě DPH. Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty se tento slevový kupón

a) nebude považovat za poukaz,

b) bude považovat za jednoúčelový poukaz,

c) bude považovat za víceúčelový poukaz.

Slevové kupóny, které opravňují jejich držitele k získání slevy z ceny nakupovaného zboží nebo služby, avšak neposkytují právo takové zboží nebo službu obdržet, nelze pro účely zákona o dani z přidané hodnoty považovat za poukazy, jelikož nesplňují definici poukazu podle § 15 odst. 1 ZDPH (viz komentář k odpovědi u otázky č. 1).

5. Při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu do tuzemska je identifikovaná osoba povinna předložit daňové přiznání včetně souvisejícího daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku ve lhůtě

a) do 10 dnů ode dne pořízení nového dopravního prostředku,

b) do 25 dnů ode dne pořízení nového dopravního prostředku,

c) do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období.

Podle § 19 odst. 6 ZDPH je osoba, která není plátcem a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení nebo ve lhůtě pro podání daňového přiznání, jde-li o identifikovanou osobu. Podle § 136 odst. 4 DŘ, daňového řádu platí, že je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

6. V případě hlídací služby poskytované v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata a je pronajímatelem vyúčtována nájemci jako samostatné a od nájmu oddělitelné zdanitelné plnění, se toto zdanitelné plnění považuje za uskutečněné

a) dnem zjištění skutečné výše částky za tuto službu,

b) dnem poskytnutí této služby nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve,

c) posledním dnem zdaňovacího období.

Podle § 21 odst. 4 písm. c) ZDPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata, pokud se nejedná o službu podle písmene b).

7. Souhrnný daňový doklad nemůže být plátcem vystaven za

a) jedno zdanitelné plnění a jednu úplatu přijatou za toto zdanitelné plnění před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo,

b) více samostatných zdanitelných plnění uskutečněných pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce a úplatu přijatou v tomto kalendářním měsíci od téže osoby pouze za jedno z těchto samostatných zdanitelných plnění,

c) více plnění osvobozených od daně uskutečněných pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce.

Podle nové právní úpravy v § 31b odst. 1 ZDPH lze souhrnný daňový doklad vystavit za

  • více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo

  • jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.

Oproti dřívější právní úpravě již nelze souhrnný daňový doklad vystavit za jiná než zdanitelná plnění (např. plnění osvobozená od daně, plnění s místem plnění mimo tuzemsko).

8. Doklad o použití musí