Generální finanční ředitelství po projednání s Ministerstvem financí vydává pro právní jistotu poplatníků daně z neočekávaných zisků informaci ke lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků s cílem publikovat východiska pro uplatňování správní praxe a předejít tím případným sporům v oblasti posuzování běhu a délky této lhůty.
Novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“), provedenou zákonem č. 366/2022 Sb., byla zavedena právní úprava daně z neočekávaných zisků. V této souvislosti byla detekována výkladová nejistota ohledně určení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků, a to ve vazbě na lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Konkrétně vyvstala otázka, zda se lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků primárně odvozuje a vždy shoduje se lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, nebo je posuzována samostatně, a to zejména ve vazbě na její případné prodloužení na základě žádosti o prodloužení lhůty dle § 36 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).
Pro posouzení je nezbytné vyjít ze systematiky zákona o daních z příjmů a z konstrukce procesního modelu, které byly při implementaci daně z neočekávaných zisků zvoleny. Obdobně, jako např. u daně vybírané srážkou, se jedná u daně z neočekávaných zisků o podkategorii daně z příjmů právnických osob, což vyplývá z jejího zařazení do části druhé zákona o daních z příjmů – Daň z příjmů právnických osob a též z textu ustanovení § 21 odst. 5 ZDP, kde je explicitně uvedeno, že daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob s vlastním rozpočtovým určením.
Uvedené potvrzuje i důvodová zpráva, podle které: „Zavádí se nová podkategorie daně z příjmů právnických osob, nazvaná daň z neočekávaných zisků. Poplatníkem této daně jsou jen někteří poplatníci daně z příjmů právnických osob, pro tuto daň se určuje zvláštní základ daně, který se počítá na základě obecného základu daně z příjmů právnických osob, a na tento zvláštní základ daně se aplikuje speciální sazba daně. Protože se stále jedná o daň z příjmů právnických osob, v ostatním se použijí ustanovení o dani z příjmů právnických osob (tedy např. právní úprava zdaňovacího období nebo podávání daňového přiznání)."
Zákonná úprava tedy předvídá, že daň z neočekávaných zisků je poplatníkem tvrzena samostatně a odděleně od daně z příjmů právnických osob a na samostatném formuláři daňového přiznání. Z uvedeného pak vyplývá, že tvrzená daň je dále stanovována samostatně a…
