Je jisté, že nepočká, až... se na ni stihneme připravit.
Velký problém je při zavádění automatizace a digitalizace do firem, podle Marcely Lonkové z firmy ThisOne, v očekáváních a cílech, které jsou často chybné a nereálné, a proto se nepotkávají se skutečnými výsledky a postupy. Díky tomu je na trhu celá řada bariér v digitální transformaci, mezi které patří především strach ze změny, nedostatek informací, majitelé, kteří digitalizaci chtějí, ale jsou její brzdou, zkreslená představa o digitalizaci, kdy následuje po neúspěšné implementaci nějaké z aplikací zklamání a následné zanevření na digitalizaci. Michal Daňsa z BDO Audit doplnil, že dalším problémem je fixace na dokument, na to, na co jsme zvyklí, obava z bezpečnosti účetních dat, strach ze ztráty práce. Nejlepších výsledků podle odborníků z Digitalizačního fóra se dosáhne salámovou metodou, tj. postupným zaváděním naplánovaných změn. Naproti tomu Roman Sýkora z firmySense4code vidí velkou bariéru v nekoncepčnosti, ve vzdělávání. V praxi se ujaly různé názvy pozic (senior/junior účetní), které neodpovídají realitě. Považuje za klíčové klienty vzdělávat, jinak vše nakonec povede k frustraci z digitalizace, a k návratu k papíru a tužce.
Jak řekl nestor digitalizace v naší republice, Karel Jačko z firmy On-Line, stát je velká bariéra. Strach z negativních reakcí občanů je pro stát silnou motivací pro to nekonat, a tím i celou digitalizaci komplikovat. Mezi hlavní problémy patří nedostatečné řízení, nulová motivace, neustálé přehodnocování, změny přístupů, cílů, zodpovědných osob, to vše situaci komplikuje. Přitom praxe ukazuje na příkladu EET, že centrální opatření lze rychle, efektivně a masivně aplikovat. Přes všechny negativní argumenty, odpor i tlaky různých lobby, se podařilo EET rychle a efektivně uplatnit.
Ani velké korporace nemají vyhráno, protože některé nedokáží pružně reagovat, nejsou schopny předat informace (klient, kupující, daňové informace, logo a další údaje).
Mezi důležité kroky v digitalizaci v ČR nepochybně patří úsilí o digitální fakturaci, které bylo završeno vznikem formátu ISDOC (z roku 2006). Ten hned v době svého zrodu získal podporu většiny výrobců ekonomických systémů, státní správy i velkých firem typu SAP a Microsoft. Je téměř neuvěřitelné, že po 17 letech jeho existence, kdy naprostá většina ERP systému má digitální formát faktury ISDOC zapracovaný do svého prostředí a umí ho číst i generovat, se nepovedlo tento formát standardizovat a masivněji rozšířit.
Nejrozšířenější verzí tzv. „digitálního“ dokumentu je dnes v ČR formát PDF, který v podstatě není vůbec digitálním dokumentem. Je potřeba ještě zmínit, jak uvedl Karel Jačko, technickou normu ČSN CZ-EU 16931, která oficiálně stanovila standard pro dokument ISDOC/PDF. Struktura a možnosti dokumentu ISDOC se neustále mění a rozšiřuje se jeho využitelnost. Pokud se však nezmění motivace subjektů a nevstoupí do procesu nějaká silná autorita (stát, banky apod), nebude zavádění ISDOC efektivní.
Libor Vašek zmínil s ohledem na digitalizaci roli vzdělávání. Je nepochybné, že pokud vzdělávací systém a celkově edukační prostředí v naší zemi nebude pružněji reagovat na aktuální výzvy, jen stěží se dočkáme…
