Smlouva je důsledkem dlouhodobé mezinárodní daňové politiky Nizozemska, které vzhledem k vysokému počtu nizozemských lodníků pohybujících se v zahraničí sjednává s partnerskými zeměmi obrácený režim zdaňování jejich příjmů.
Příjmy by podle této smlouvy z roku 1974 měly být zdaňovány tam, kde je poplatník rezidentem – a nikoliv tam, kde vykonává svou činnost. Nizozemští lodníci v zahraničí tedy zdaňují v Nizozemsku, čeští lodníci v Nizozemsku by zase měli zdaňovat v ČR. Tento režim je pro partnerské státy Nizozemska (zejména bez přístupu k moři) přirozeně fiskálně výhodný, a proto je sjednáván.
Na základě nových informací, které Finanční správa zjistila díky povinné automatické výměně informací aplikované na základě směrnice EU došlo ke zjištění, že velká část českých lodníků působících v Nizozemsku nepostupuje v souladu s výše uvedenou smlouvou a své příjmy daní v Nizozemsku. Finanční správa ČR proto musela příslušné poplatníky vyzvat k podání daňového přiznání v České republice s tím, že daně, které v rozporu s mezinárodní dohodou zaplatili v Nizozemsku, jim budou naopak v Nizozemí vráceny.
Abychom zmírnili případný negativní dopad na poplatníky, přistoupili jsme ke zcela výjimečným a nadstandardním krokům, které představují maximum zákonem povolené tolerance správce daně. Jedná se zejména o možnost posečkání s placením daně (v maximální délce až 6 let), aby si poplatník mohl nejprve vyžádat daň zaplacenou v zahraničí a teprve poté řádně zdanil svůj příjem v ČR. Poplatníci dostanou k…