Zneužití insolvenčního návrhu k vydírání a pomluvě.
Nejvyšší soud informoval o tom, jak reaguje na tzv. šikanózní insolvenční návrhy, které podávají navrhovatelé ve snaze poškodit jinou fyzickou či právnickou osobu tím, že se její jméno po podání takového návrhu objeví v insolvenčním rejstříku.
Senát trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 26. února 2015 (pod vedením předsedkyně JUDr. Milady Šámalové) odmítl jako zjevně neopodstatněné dovolání obviněného, který byl právě za šikanózní insolvenční návrh odsouzen pro trestné činy vydírání (§ 175 odst. 1 tr. zákoníku) a pomluvy (§ 184 odst. 1, 2 tr. zákoníku) k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 34 měsíců, s podmíněným odkladem výkonu na zkušební lhůtu 5 let a k zaplacení 100.000 Kč jako náhrady (odčinění) za nemajetkovou újmu poškozeného.
Případ projednával Nejvyšší soud pod spisovou značkou 8 Tdo 1352/2014. (Usnesení je v anonymizované podobě k dispozici na internetové stránce Nejvyššího soudu, tedy www.nsoud.cz). Poškozeným byl nejmenovaný advokát, odsouzeným manažer nejmenované obchodní společnosti (s. r. o.), která se mimo jiné specializuje na vymáhání pohledávek.
Nejvyšší soud po vydání tohoto rozhodnutí vzhledem k jeho celospolečenskému významu a z hlediska řešené otázky, která není ojedinělým případem, po projednání v evidenčním senátu, rozhodl o jeho zařazení k projednání trestním kolegiem dne 15. října 2015, s právní větou z něj vyplývající, která bude poté, což bylo téhož dne rovněž schváleno, zařazena do „zelené sbírky“. Jde o periodicky vydávanou publikaci, která obsahuje zásadní rozhodnutí Nejvyššího soudu a soudů nižších stupňů (tzv. judikáty), jejichž závěry by měly být vodítkem pro rozhodování soudů v prvním a druhém stupni soudních řízení. Do sbírky se zásadní rozhodnutí nedostává hned, ale věc prochází před schválením v trestním kolegiu připomínkovým řízením, kde se k ní vyjadřují soudy, Nejvyšší státní zastupitelství, právnické fakulty, ministerstva a další dotčené úřady apod.
Právní věty, která byly schváleny Trestním kolegiem Nejvyššího soudu a budou publikovány ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (tzv. „zelené sbírce“):
Vydírání, Jiná těžká újma, § 175 odst. 1 tr. zákoníku:
I. Podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, jímž pachatel chtěl donutit poškozeného k plnění, které neměl povinnost poskytnout, pokud k němu došlo na základě vědomě nepravdivých skutečností bez faktické existence okolností splňujících podmínky úpadku ve smyslu § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, je nedovoleným prostředkem a lze jej kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy ve smyslu znaků skutkové podstaty trestného činu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení, jehož podmínky podání jsou stanoveny v § 97 insolvenčního zákona, není dovoleným prostředkem, je-li ho v rozporu se zásadami insolvenčního řízení (srov. § 5 insolvenčního zákona) zneužito k jiným než v zákoně uvedeným účelům. Děje se tak zejména tehdy, když slouží k prosazení vlastních zájmů osoby podávající takový návrh, vedený především snahou uškodit osobě, na jejíž majetek je insolvenční návrh podáván, a donutit ji, aby něco konala, opominula nebo trpěla, aniž by navrhovatel měl skutečné poznatky…
