V souvislosti s implementací daně darovací a daně dědické do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zaznamenala finanční správa zvýšené množství dotazů laické i odborné veřejnosti na zdaňování bezúplatných příjmů daní z příjmů právnických osob.
Nejvíce výkladových problémů bylo zaznamenáno v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky.
K vyjasnění vybraných problematických okruhů vydává Generální finanční ředitelství následující sdělení:
I. Bezúplatný příjem pro účely zdaňování příjmů
Podle § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Z toho vyplývá, že předmětem daně z příjmů jsou také bezúplatné příjmy. Základním charakteristickým znakem bezúplatných příjmů pro účely zákona o daních z příjmů je absence jakéhokoliv protiplnění. V daňovém řízení obecně platí, že správce daně vychází ze skutečného obsahu právního úkonu a každý případ je nutné posuzovat individuálně s přihlédnutím ke všem specifikům dané situace. Proto je třeba vždy nejprve určit, zda konkrétní plnění je příjmem ve smyslu zákona o daních z příjmů. Pokud daný příjem naplňuje podmínky § 18 zákona o daních z příjmů, je třeba následně s ohledem ke všem okolnostem konkrétního případu posoudit, zda se jedná o bezúplatný příjem či nikoliv. Pokud však naopak transakce vůbec příjmem není, není třeba žádného dalšího posuzování.
II. Vklady a jiná plnění ve prospěch právnické osoby
Vklady společníka do společnosti a obdobné přesuny majetku od společníka obchodní korporace, zakladatele nadace, zřizovatele příspěvkové organizace apod. do majetku právnické osoby nepředstavují pro účely daně z příjmů právnických osob zdanitelný příjem.
1. Podnikatelské subjekty
Podle § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů se pro účely tohoto zákona vkladem rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Jinými slovy se jedná o přesun majetku v peněžní či nepeněžní formě od vkladatele do právnické osoby, na které se vkladatel majetkově podílí. Vkladatel tak své společnosti poskytuje majetek či jiné zdroje k jejich ekonomickému využití, ze kterých může později plynout vkladateli určitý přínos.
2. Veřejně prospěšní poplatníci
V zásadě lze obdobně jako na vklady nahlížet také například na přesuny majetku
- zakladatele do nadační jistiny,
- zakladatele do jiných fundací a ústavů, člena ve prospěch spolku.
Toto se nevztahuje na členské příspěvky. Bez ohledu na závěry uvedené v bodech 1. a 2. však nelze ve specifických případech vyloučit darování mezi osobou zúčastněnou na subjektu a subjektem. Bude se jednat o situace, které naplňují základní charakteristiky darování a mají např. charitativní charakter.
Jako konkrétní příklad lze uvést:
- dar člena právnické osoby této právnické osobě na odstranění následků živelné pohromy, kterou byla postižena,
- příspěvek zakladatele nadace do veřejné sbírky na charitativní účel, kterou pořádá tato nadace.
III. Převody majetku na příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky
1. Svěření majetku podle zákona č. 250/2000 Sb.
Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů zřizovat příspěvkové organizace. Za tímto účelem zakladatel…