dnes je 29.3.2024

Input:

Promíjení daně a příslušenství daně

24.3.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

8.14 Promíjení daně a příslušenství daně

Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková

Právní úprava
  • § 55a ZSDP – Prominutí daně

  • § 259–260 DŘ – Prominutí daně nebo příslušenství daně

  • § 259a DŘ – Prominutí penále

  • § 259aa DŘ – Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně

  • § 259b DŘ – Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky

2011–2014   2015–2020   2021–2023  
Pokud zákon stanoví orgánu veřejné moci pravomoc zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně, lze tak učinit na základě žádosti daňového subjektu nebo z moci úřední.  
K prominutí daně i příslušenství daně může dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě. Proti rozhodnutí ve věci prominutí daně nebo příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky.

Byla-li žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí, přičemž v nové žádosti je nutno uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní. V opačném případě bude žádost odložena a žadatel o tom bude vyrozuměn.  
Ministr financí může z moci úřední, pokud jde o daně, které spravují jím řízené správní orgány, zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně:

a) z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo

b) při mimořádných, zejména živelných událostech.  
Rozhodnutím se promíjí daň nebo příslušenství všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká.

Rozhodnutí se oznamuje zveřejněním ve Finančním zpravodaji.  

 
Prominutí penále

(1) Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla.

(2) Správce daně na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední může prominout až 75 % penále. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.

(3) Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.  

 
(4) Lhůta pro podání žádosti podle odstavce 3 neběží po dobu

a) řízení o povolení posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla,

b) posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla.  

 
Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky

(1) Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl.

(2) Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.

(3) Při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku.  

 

 
Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně

(1) Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku, jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla, nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným.


(2) Správce daně může zcela, nebo zčásti prominout pokutu za opožděné tvrzení daně, pokud k prodlení s podáním daňového tvrzení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.


(3) Při posouzení rozsahu, ve kterém bude pokuta za opožděné tvrzení daně prominuta, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost vzniklé pokuty.  

Komentář:

ZSDP umožňoval prominutí příslušenství daně na základě individuální žádosti i tzv. "generálním pardonem" zveřejněným ve Finančním zpravodaji. Umožňoval též prominutí daně samotné, nikoli však z důvodu její tvrdosti, ale pouze v případě nesrovnalosti daňových zákonů. Žádosti, které byly podány do 31. 12. 2010, které finanční orgány nestihly do konce roku vyřídit, byly i v roce 2011 posouzeny ještě dle "starého" ZSDP.

DŘ na rozdíl od ZSDP neumožňoval do konce roku 2014 prominutí daně či jejího příslušenství (úroky z prodlení, penále, pokuty apod.) na individuální žádost. (To šlo pouze v případech konkrétního zmocnění daného zákonem – např. § 25 odst. 3 až 8 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, řeší případy prominutí těchto daní v některých výjimečných případech.) DŘ umožňoval do konce roku 2014 pouze tzv. "generální pardon", který bylo nutno zveřejnit ve Finančním zpravodaji.

Od roku 2015 však došlo ke změně. Opět se umožnilo individuální promíjení některého příslušenství daně, ne však všeho. Tak například ani nadále není možno podle daňového řádu individuálně promíjet pokuty. Zákon o daních z příjmů sice má specifickou úpravu pro promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (§ 38w ZDP), to však je poměrně nepříliš frekventovaná problematika. Neuspěla ani snaha přimět Ústavní soud, aby z daňového řádu odstranil pokutu za opožděné tvrzení daně. Stejně tak po zavedení povinných kontrolních hlášení u DPH od roku 2016 byla do zákona o DPH zakotvena celá řada pokut za nejrůznější prohřešky při podávání těchto kontrolních hlášení. Ani tyto sankce není možno prominout podle ustanovení daňového řádu. Zákon o DPH má však samostatnou úpravu pro promíjení pokut z kontrolních hlášení, a tato ustanovení jsou jako lex specialis (tedy speciální) nadřazena promíjení pokut podle daňového řádu.

Penále je možno individuálně prominout do výše 75 % a správce daně není vázán návrhem daňového subjektu, může tedy prominout penále procentuálně vyšší nebo nižší, než o které daňový subjekt ve své žádosti žádal, nicméně nikdy to nesmí být více než 75 %. Úroky z prodlení a úroky z posečkání je možno individuálně prominout v plné výši. Při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Při zkoumání podmínek prominutí je nutné si uvědomit, že bude zkoumáno, zda v posledních třech létech daňový subjekt závažným způsobem porušil daňové či účetní předpisy. Tato skutečnost nebude zkoumána jen u daňového subjektu samotného, ale i u jeho statutárního orgánu, a to po tři roky zpětně. Generální finanční ředitelství vydalo k promíjení příslušenství daně rozsáhlý Pokyn GFŘ D-21, ve kterém stanovuje celou řadu kritérií, jak kladného, tak záporného chování daňového subjektu, s příslušným kladným či záporným procentním ohodnocením tohoto subjektu, které vyústí v konkrétní výši prominutého příslušenství. Je nutno uvést, že zde uvedená kritéria nejsou taxativním výčtem, to znamená, že daňový poplatník může uvést i důvody své vlastní, v pokynu neuvedené. Jako další povinnost pro jednání o prominutí penále a úroků z prodlení, je nutnost zaplacení dlužné daně, ke které se zmíněné sankce vztahují. Teprve po úhradě daně je možno žádosti o prominutí sankcí případně vyhovět.

Od roku 2021 se v DŘ objevuje už i prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně – tedy možnost individuálního promíjení za porušení povinností při správě daní přímo ze zákona, a to v těch případech, kdy její výši ani vznik nemůže správce daně ovlivnit v rámci správního uvážení. Předpokladem pro úplně nebo i částečné prominutí pokuty je splnění dvou formálních kritérií – podání žádosti o prominutí pokuty a podání daňového tvrzení, v důsledku, jehož včasného nepodání pokuta vznikla. Základní podmínkou přitom je, že toto podání není bezpředmětné, tudíž že správce daně dosud nevyměřil daň z moci úřední. Pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí pokuty, aniž má správce daně k dispozici jeho daňové tvrzení, správce daně řízení o prominutí pokuty zastaví podle § 106 odst. 1 písm. b) DŘ a důvodnost žádosti vůbec nebude zkoumat. Žádost o prominutí pokuty není omezena žádnou lhůtou, jako je tomu např. u podání žádosti o prominutí penále. Jakmile jsou splněny formální požadavky pro prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, zkoumá správce daně, zda zde existuje zjevně ospravedlnitelný důvod pro prodlení s podáním daňového tvrzení; mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný. Správce daně určitě nepromine pokutu v případech liknavosti nebo nezodpovědnosti daňového subjektu. Při svém rozhodování není správce daně vázán návrhem daňového subjektu, ale může rozhodnout, že pokutu promine v menším, anebo i větším rozsahu, než daňový subjekt požadoval.

Příklad

Daňový subjekt opožděně uhradí daň z příjmů. ZSDP umožňoval prominutí úroků z prodlení na žádost, DŘ do konce roku 2014 prominutí úroků z prodlení neumožňoval vůbec. Mohla však nastat situace, kdy k tomuto zpoždění došlo, např. v důsledku povodní. Do konce roku nebylo možno úrok z prodlení prominout individuálně. Ministr financí však

Nahrávám...
Nahrávám...