Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Ostrý start elektronické evidence tržeb se blíží

21.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.22.1
Ostrý start elektronické evidence tržeb se blíží

Ing. Zdeněk Burda

VYŠLO V ČÍSLE 22/2016

Na jaře tohoto roku byl schválen zákon o evidenci tržeb č. 112/2016 Sb. (dále „ZET”) a spolu s ním doprovodný zákon č. 113/2016 Sb. V dnešním příspěvku se pokusíme rozebrat některé praktické dopady tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že jsme se touto problematikou již zabývali v článku Elektronická evidence tržeb schválena, pokusíme se v tomto textu na předešlý příspěvek navázat zejména některými problematickými případy.

Co podléhá EET?

Rozhodný příjem = příjem z podnikání, s výjimkou:

  • příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů,

  • ojedinělých (např. neočekávaně a jednorázově je podnikatelem přijata platba v hotovosti, ačkoliv podnikatel jinak přijímá výhradně platby přímým převodem z účtu na účet),

  • podléhajících dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (např. autorské honoráře),

  • podléhajících dani ze samostatného základu daně u právnických osob.

Rozhodným příjmem je pro účely EET též příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka.

Rozhodným příjmem naopak nejsou zejména příjmy z nájmu (podle § 9 ZDP) nebo ostatní příjmy, např. příjmy z příležitostného prodeje přebytků ze zahrádky (podle § 10 ZDP).

Výjimky z povinnosti EET

Evidovanou tržbou nejsou také tržby

  • uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení,

  • z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,

  • ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,

  • ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,

  • z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,

  • na palubě letadel,

  • z osobní železniční přepravy,

  • z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,

  • pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,

  • z provozování veřejných toalet.

Jak je to se spolky a neziskovými organizacemi?

Spolky a neziskové organizace – do EET se nezahrnují příjmy z jejich hlavní činnosti.

Pokud jde o vedlejší podnikatelskou činnost – příjmy z ní se do EET se nezahrnují v případě, že jde o drobné činnosti do 175 000 Kč nebo jde o méně než 5 % celkových příjmů nebo výnosů ročně.

V této souvislosti je zajímavé, že uvedené hranice v zákoně nenajdeme, nebyla též vydána ani vládní nařízení, která by mohla zákon o EET detailněji upravit. Zmíněné limity jsou tedy dány pouze metodikou finanční správy, což lze označit za poněkud právně pochybné. Finanční správa nemá totiž žádné zákonné zmocnění takovéto limity stanovovat. Argumenty z její strany stran toho, že metodickým zakotvením zmíněných limitů je posílena právní jistota daňových subjektů ohledně výkladu „nezahrnovaných” drobnějších vedlejších podnikatelských činností jsou bohužel právně liché. V právním státě by práva a povinnosti měly být zakotveny právně odpovídajícím způsobem, tedy např. zákonem, vyhláškou čí vládním nařízením.

Postupný náběh EET

1. fáze Stravovací a ubytovací služby od 1. 12. 2016

  • NACE 55 - Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny…)

  • NACE 56 - Stravování a pohostinství (nabízena jídla a nápoje k okamžité konzumaci, a to pokud jsou konzumována na místě restaurace, hospody, kavárny, kantýny)

  • Pokud se jedná o prodej „s sebou” – ten do první fáze dle metodiky finanční správy zahrnut nebude!

Problémy spojené s prodejem „s sebou”:

Do 1. fáze EET nebudou zahrnuty následující případy:

  • je-li stravování poskytováno jako prodej „s sebou”, nebo

  • jestliže provozovna (tj. prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti) nedisponuje odpovídajícím zázemím ke konzumaci zakoupeného jídla a/nebo pití, nebo

  • není-li současně v prostoru provozovny zajišťována alespoň některá z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…),

  • jestliže charakter jídla nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumaci na místě zvláštní zacházení (např. zmrzlina v kornoutu, párek v rohlíku apod.).

Za těchto okolností má činnost podnikatele charakter dodání zboží a tržba z takové činnosti bude evidenci tržeb podléhat obvykle až ve 3. fázi (od 1. 3. 2018).

Příklad

Pan Janáček vlastní prodejnu rychlého občerstvení – hamburgery, párky v rohlíku, langoše atd. Prodejna má vlastní stolky, židle, ale i prodejní okénko na odnos „s sebou”. V návaznosti na metodiku finanční správy by ty výrobky, které prodává na konzumaci v provozovně, patřily do 1. fáze EET (od 1. 12. 2016) a naopak ty, které prodává v „okénku” k odnosu mimo provozovnu, až do 3. fáze EET (tedy od 1. 3. 2018).

Toto rozdělení se evidentně nejeví jako příliš šťastné, některé podnikatele může svádět k manipulaci s vykazováním prodeje z okénka a prodeje ke konzumaci přímo v provozovně.

Příklad

Paní Dvořáková vlastní prodejnu rychlého občerstvení v nákupním centru, kde jsou stoly a židle ke konzumaci, ty však nepatří „prodejně”, ale vlastníkovi nákupního centra. Z uvedeného vyplývá, že takováto prodejna se nezahrne do EET v 1. fázi, ale až ve fázi třetí.

Příklad

a) Pekař prodává ve své provozovně své vlastní výrobky – EET na něj dopadne až ve 3. fázi.

b) Prodejna pečiva prodává cizí výrobky, ale nemá stolky a židle – realizuje tedy „prodej s sebou” – EET na ni dopadne ve 2. fázi (od 1. 3. 2017).

c) Prodejna pečiva prodává ve své provozovně cizí výrobky ke konzumaci na místě – v provozovně má stolky a židle – bude spadat do 1. fáze EET.

2. fáze EET - Maloobchod a velkoobchod od 1. 3. 2017

  • NACE 45.1 - Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů

  • NACE 45.3 - Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů

  • NACE 45.4 - Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství

  • NACE 46 - Velkoobchod, kromě motorových vozidel

  • NACE 47 - Maloobchod, kromě motorových vozidel (vč. stánkového prodeje, prodeje na tržištích…)

3. fáze – 1. 3. 2018 - je vlastně jakousi „sběrnou fází”, protože zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené ve fázích 1, 2, a 4). Může se jednat například o:

  • NACE 56 - Stravování a pohostinství, jde-li o tržby z dodání zboží (tržby, které nejsou stravovací službou, tj. zmrzlina v kornoutu, popcorn v krabici, párek v rohlíku…)

  • NACE 49.32 - Taxislužba

  • NACE 49.10 - Železniční osobní doprava meziměstská

  • NACE 49.41 - Silniční nákladní doprava

  • NACE 10.7, 10.1,… - Podnikatele ve výrobě (pekaři, cukráři, řezníci…)

  • NACE 86, 69.1, 75.0,… - Svobodná povolání (lékaři, právníci, veterináři…)

  • a další

4. fáze od 1. 6. 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti

  • NACE 13 - Výroba textilií

  • NACE 14 - Výroba oděvů

  • NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků

  • NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

  • NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru

  • NACE 20.4 - Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků

  • NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků

  • NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

  • NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

  • NACE 31 - Výroba nábytku

  • NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů…)

  • NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení

  • NACE 43 - Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači…)

  • NACE 95 - Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (hodinový manžel, opravář počítačů…)

  • NACE 96 - Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky…)

Jak postupovat v případě kombinace činností?

Příklad

Kadeřnice kromě stříhání provádí doplňkový prodej kosmetiky – pokud obojí bude činit v jedné provozovně a doplňkový prodej bude maximálně 49 % celkových plateb a ne více než 175 000 Kč ročně, pak nebude muset prodej evidovat ve 2. vlně, ale až společně s vlnou „kadeřnictví” (4. fáze). Uvedené limity jsou opět dány metodikou státní správy a nikoli právním předpisem.

Komise a zastoupení

Příklad

Benzinová pumpa bude prodávat zboží patřící jiné firmě (např. cukrovinky). Prodej z hlediska EET může uskutečňovat následujícími způsoby:

a) Bude mít samostatnou pokladnu „od cizí” firmy, ve které bude evidovat prodej zboží této firmy pod její hlavičkou.

b) V jedné pokladně bude mít 2 certifikáty – jeden na sebe, jeden „na cizí” firmu.

c) Bude mít od „cizí” firmy pověření – bude evidovat za sebe, ale v datové větě uvede, že jde o tržbu patřící „cizí” firmě – případné sankce pak budou vůči oběma firmám, na účtence budou identifikátory obou firem. Na webových stránkách ministerstva financí v části věnované popisu datové věty jsou tyto případy popsány.

Dobírky a prodej v elektronických obchodech

Příklad

Obchod posílá zákazníkovi zboží na dobírku prostřednictvím pošty.

  1. Pokud pošta obchodu pošle peníze vybrané od zákazníka na účet prodávajícího – EET nebude nutná.
  2. Pokud pošta vyplatí obchodu peníze vybrané od zákazníka v hotovosti – EET bude nutno aplikovat.
Příklad

Elektronickému obchodu bude zboží uhrazeno platební kartou – EET bude nutná, protože se vztahuje i na úhrady platebními kartami. Tržbu je možno zaevidovat hned při zadání platby kartou zákazníkem a účtenku přiložit do balíčku.

EET ve společnosti (dřívější název smlouva o sdružení)

Příklad

Pan Novák, Dvořák a Janáček uzavřeli smlouvu o sdružení. Dohodli se, že jeho jménem bude doklady vystavovat pan Dvořák. Účtenky a EET budou tak vedeny za celé sdružení jménem pana Dvořáka.

Jak evidovat opravy a storna tržeb?

Opravy či storna tržeb budou evidovány stejně jako původní tržba, jen se záporným znaménkem.

Oprava (storno) však v systému nebude provázána s původní účtenkou.

Postup v případě kaucí

Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci.

Kauce přijatá v hotovosti, platební kartou nebo jiným obdobným způsobem se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení této kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

V případě, kdy byla kauce přijata převodem z účtu na účet, není ani její započtení evidovanou tržbou (nebyly splněny formální znaky evidované tržby).

Příklad

Pan Dvořák si zapůjčil v půjčovně sportovních potřeb lyže. Při jejich převzetí musel složit v hotovosti kauci 5 000 Kč, která by propadla, pokud lyže zničí.

Při vrácení lyží bylo zjištěno jejich poškození, z kauce bylo panu Dvořákovi vráceno pouze 2 000 Kč.

V okamžiku složení kauce při půjčení lyží nebylo nutno částku 5 000 Kč evidovat v rámci EET. Do EET bude zahrnuto jen „propadnutí” kauce ve výši 3 000 Kč za poškození lyží.

Postup v případě záloh

Záloha je platba uskutečněná před vyúčtováním peněžité částky. V případě, že je záloha uhrazena v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem (například při rezervaci hotelového pokoje), eviduje se jako jakákoliv jiná platba.