Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novela zákona o DPH 2017 - změna definice obchodního majetku a dlouhodobého majetku

19.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.1100.1
Novela zákona o DPH 2017 - změna definice obchodního majetku a dlouhodobého majetku

Ing. Miroslava Nováková

VYŠLO V ČÍSLE 11/2017

Novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH nebo zákon o DPH), dochází ke změně ustanovení § 4 odst. 4 písm. c) a písm. d) ZDPH, které definuje pojmy obchodní majetek a dlouhodobý majetek.

Příspěvek stručně shrnuje změny těchto pojmů a důsledky nové právní úpravy v této oblasti.

Obchodní majetek

Do novely zákon o DPH definoval obchodní majetek jako souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.

Novelizované znění zákona uvádí, že obchodním majetkem jsou majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností.

Hlavním posláním novely bylo upravit, že je to právě sama osoba povinná k dani, kdo je oprávněn určit majetek, který je z pohledu zákona o DPH obchodním majetkem. Záměrem zákonodárce bylo dostat ZDPH do souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (rozsudek C-291/92 Armbrecht).

Někdy je ve sporných případech složité posoudit, co obchodním majetkem je a co ne. Problematickým i po novele ZDPH bude určit, co je klíčové pro posouzení toho, zda daná osoba určila předmětné majetkové hodnoty k uskutečňování ekonomických činností či nikoli. Spory mezi plátci a správcem daně mohou nastat zejména při prodeji nějakého majetku, kdy pro to, zda jeho prodej je předmětem daně či nikoli, je podstatná skutečnost, zda jde o obchodní majetek či nikoli.

Např. plátce prodává automobil nebo nemovitou věc, kterou využíval zcela či zčásti k ekonomické činnosti. Jako prodej obchodního majetku se daný prodej zboží zřejmě posoudí, pokud jej např. plátce eviduje v soupisu obchodního majetku nebo při jeho pořízení či u jeho technického zhodnocení uplatnil nárok na odpočet daně, nebo jej odepisoval. Plátce však může využívat k ekonomické činnosti i majetek, u jehož pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, ale uplatňoval nárok na odpočet daně u oprav, pohonných hmot, služeb ostrahy, úklidových prací apod. Názory na posouzení, zda se následný prodej takového majetku bude považovat za prodej obchodního majetku, se mohou různit. Dle autorky by bylo nutno vždy každý případ posoudit individuálně, zvážit délku a míru využití daného majetku pro ekonomickou činnost, rozsah souvisejících přijatých zdanitelných plnění, u nichž byl uplatněn nárok na odpočet daně a další případné okolnosti, a to v celkovém kontextu.

Přestože novela stanovuje, že osoba povinná k dani má právo určit, zda a v jaké části majetkové hodnoty zařadí do svého obchodního majetku, neměli bychom zapomenout na ustanovení § 78d odst. 4 ZDPH, dle něhož, jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá, převede nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností rovněž v případě