Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novela DPH od 1. května 2016

6.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.11.1
Novela DPH od 1. května 2016

Ing. Martin Děrgel

VYŠLO V ČÍSLE 11/2016

S ročním výnosem přes 300 miliard Kč je daň z přidané hodnoty („DPH”) nejvýznamnější českou daní, na níž stojí financování veřejného sektoru. Jejími přednostmi jsou univerzálnost (umí zdanit i služby), neutralita (pro firmy – plátce nepředstavuje náklad) a spolehlivost (spotřeba veřejnosti příliš nekolísá). Má ovšem i slabiny: stále vyšší administrativa, příspěvek k inflaci a možnost podvodů s nadměrnými odpočty (vratkami) daně. Zdálo by se, že po 12 letech a 40 novelách je už systém DPH vyvážen, zoptimalizován a v konečném stavu. Jenže chyba lávky. Tato daň si totiž nežije izolovaně vlastním životem, ale je spjata s řadou jiných právních norem, takže i když zákonodárci a priori nechtějí měnit zrovna zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů („ZDPH”), přesto jej často musejí novelizovat nepřímo kvůli úpravám jiných předpisů. Například když nový občanský zákoník nemovitosti nahradil nemovitými věcmi a nájem rozštěpil na nájem a pacht, musel na to patřičně reagovat. A právě nyní k výročí 12. narozenin dostal ZDPH, resp. plátci, dárek v podobě drobné novely, díky které má nesprávný formát nebo struktura povinně elektronických podání za následek neúčinnost podání.

Představení novely DPH

Jedná se o zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (dále jen „Novela”), který kromě 5 změnových bodů ZDPH 4 body novelizuje zákon o daních z příjmů a 1 změnový bod se týká zákona o správních poplatcích. Podle názvu sice jde doprovodný či změnový právní předpis vyvolaný přijetím zákona č. 112/2016 Sb., o elektronické evidenci tržeb, což ovšem neplatí pro nyní komentovanou květnovou Novelu DPH, která se elektronické evidence tržeb věcně vůbec netýká.

Novela vyšla v částce 43 Sbírky zákonů, rozeslané 13. dubna 2016, což je dnem jejího vyhlášení i nabytí platnosti. Ovšem s její účinností a tedy právní závazností je to poněkud složitější, protože je trojí:

  • Novela nabývá účinnosti 1. dnem 8. kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. 1. 12. 2016), ovšem se dvěma výjimkami:

    • Tři změnové body ZDPH a související přechodné ustanovení nabývají účinnosti 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. 1. 5. 2016).

    • Jediný bod měnící zákon o správních poplatcích nabývá účinnosti 1. dnem 5. kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. 1. 9. 2016).

V tomto příspěvku se zaměříme pouze na zmíněné tři změnové body novelizující 6 odstavců ZDPH od 1. 5. 2016, jejichž věcnou náplň si nyní jen velmi stručně představíme:

  • § 101a Elektronická forma podání

    • Odstavec 1: Která daňová podání v DPH musejí plátci učinit elektronicky.

    • Odstavec 2: Která daňová podání v DPH musejí všichni (nejen plátci) učinit elektronicky.

    • Odstavec 3: Jakými způsoby lze platně učinit výše uvedená elektronická podání.

    • Odstavec 4: Co když není dodržena povinně elektronická forma či formát a struktura podání.

  • § 101d Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení

    • Odstavec 2: Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky.

  • § 102 Souhrnné hlášení

    • Odstavec 3: Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky.

Povinně elektronická podání v DPH

Čtyři ze zmíněných šesti novelizovaných odstavců ZDPH se týkají druhů daňových podání v DPH, která je nutno učinit pouze elektronicky. Prakticky zde nedošlo ke změně, ale pouze ke zpřehlednění a sloučení prozatím částečně roztříštěné právní úpravy na jedno místo. Vliv novely si názorně přiblížíme citací, kde zrušené pasáže označuje přeškrtnutí písmen, zatímco nově vložený text je zvýrazněn tučným podtrženým písmem.

§ 101a
Povinná elektronická forma podání
(1) Plátce je povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně
  1. daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
  2. kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19,
  3. přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
(2) Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se podává pouze elektronicky lze podat na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně; to neplatí pro identifikované osoby.
  1. souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
  2. přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.
§ 101d
(2) Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.§ 102
(3) Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy …  

Jak je zřejmé, že zůstal zachován rozsah povinně elektronicky podávaných tzv. formulářových podání v DPH, zejména daňové přiznání, kontrolní a souhrnná hlášení, která zpravidla periodicky opakují a obsahují soubory údajů uspořádaných v určité pevně stanovené struktuře. Důvody této povinné elektronizace jsou tři:

  1. vysoký počet těchto podání, který je učiněn velkým počtem plátců DPH (cca 500 000),
  2. krátká periodicita těchto podání (kalendářní měsíc, případně čtvrtletí),
  3. poměrně velký rozsah údajů uváděných v každém jednom podání.

I když je výslovně zdůrazněno, že povinná elektronická forma podání („povinná e-forma”) platí pro kontrolní hlášení, vztahuje se rovněž na opravné a následné kontrolní hlášení. Jelikož (následné) souhrnné hlášení nepodávají jen plátci, ale také identifikované osoby, byl tento typ hlášení přesunut v rámci § 101a ZDPH do odstavce 2, který na rozdíl od odstavce 1 není limitován povinným subjektem, a tedy neplatí jen pro plátce. Stejně jako doposud se povinná e-forma nevztahuje na hlášení o dodání nebo o pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU podle § 19 ZDPH, ani na registrační tiskopis identifikované osoby.

Vypuštění podmínky o zasílání e-podání „na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně”, je formální záležitostí. Byla totiž duplicitní vůči § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. („”), kde je tato povinnost obecně pro všechna elektronická daňová podání stanovena. Touto adresou je pro tzv. formulářová podání adresa Daňového portálu finanční správy (www.daneelektronicky.cz).

Nejen e-forma, ale také způsob podání, jeho formát a struktura

E-forma podání je sice komfortní a administrativně výhodná pro správce daně i pro daňové subjekty, ale technicky je to s ní složitější než s papírovým tiskopisem. Jde o to, že holá e-data jsou pouze nuly a jedničky – jiná „písmena” totiž klasické počítače neznají. Proto je nutné, aby se odesílatel a příjemce dohodli, jestli bude např. každých osm znaků vyjadřovat písmena lidské abecedy, body obrázků nebo tóny zvuku apod. Technicky přesně vyjádřeno musí být dohodnut jednotný formát a struktura, jinak nemůže příjemce vůbec data odesílatele správně přečíst, měl by jen hromadu 0 a 1, s nimiž by si nevěděl rady. Pro daňová e-podání stanovil Pokyn GFŘ-D–24 formát XML a strukturu XSD – čemuž naštěstí musí rozumět jen tvůrci účetně daňových programů – na nichž musí správce