Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nová povinnost - daňové prokazování původu majetku

2.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.23.1
Nová povinnost – daňové prokazování původu majetku

Ing. Martin Děrgel

VYŠLO V ČÍSLE 23/2016

Kdybyste měli na starosti výběr daní z příjmů od lidí a firem, co by vás asi nejvíce trápilo? Zajisté, jestli přiznávají skutečně veškeré zdanitelné příjmy. Podvody s fiktivními výdaji jsou sice také problémem, ale dají se odhalit pohledem do účetnictví na druhé straně, navíc musí být podvodník obezřetný, aby jej neprozradily podezřelé převodní ceny, druhy obchodu nebo dodavatel z tzv. daňového ráje, a novou nepřímou komplikací je i kontrolní hlášení DPH. Naproti tomu daňový podvod zatajením příjmů je méně rizikový, zvláště pokud druhá strana nechce doklad o platbě. Což asi moc nenapraví ani chystaná elektronická evidence tržeb. Od prosince 2016 ale cílí na rozkrývání zatajených příjmů nový nástroj finanční správy – poplatníci budou muset na jeho výzvu prokázat zdaněný původ majetku, resp. příjmů, za které jej nabyli. Pokud své důkazní břemeno neunesou, tak jim správce daně doměří daň z odhadnutých nepřiznaných příjmů a k tomu navrch až 100% penále.

Proč další povinnost v daních?

V praxi často dochází k tomu, že finanční úřad má informace (například z vyhledávací činnosti nebo místního šetření), že majetek, spotřeba nebo jiné vydání člověka nebo firmy neodpovídá příjmům, které uvedli v přiznání k dani z příjmů, takže „do očí” bije rozdíl mezi skvělým stavem faktickým a nevalným deklarovaným. Co ale s tím? Správce daně nemá dostatečně účinné nástroje k prokázání existence evidentně nepřiznaných (zatajených) příjmů a jejich následnému zdanění, zejména pokud dotyčný poplatník není součinný.

Typicky jde o situaci, kdy „pan Novák” vykazuje dlouhodobě nízký základ daně z podnikání, nicméně vlastní majetek vysoké hodnoty či vede nákladný život. Je tak zřejmé, že přiznané příjmy nemohou být jedinými, a vyvstává otázka, jaké povahy jsou jeho ostatní nepřiznané příjmy. Nemusí se přitom samozřejmě vždy jednat o nelegální zatajené zdanitelné příjmy, neboť značná část příjmů (nejen) fyzických osob je osvobozena od zdanění, a proto také od přiznání; pomineme-li teprve loni zavedené hlášení od daně osvobozených příjmů přesahujících 5 milionů Kč podle § 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP”).

Ale právě tuto nejasnost a pochyby o řádném zdanění všech zdanitelných příjmů by správce daně měl mít možnost odstranit požádáním daňového subjektu o vyjasnění jeho nepoměru přiznaných (ohlášených) příjmů za určité časové období a zvýšení hodnoty jeho majetku, spotřeby nebo jiných výdajů. Ve většině případů se věc vyjasní tím, že se jednalo o příjmy osvobozené od daně (např. dědictví, dary od příbuzných) nebo nezdanitelné (např. cestovní náhrady) anebo z doby již dávno minulé, za kterou nelze doměřit daň (což mohou být podle okolností příjmy starší tří až deseti let). Někdy se ale poplatník může dostat do důkazní nouze, protože zdrojem jeho „nadbytečných” peněz byly úplatky, nepřiznané tržby z podnikání či nájmu, příjmy z účasti na nelegálních hazardních hrách z krádeží, podvodů a další trestné činnosti.

Aby bylo jasno, finanční správě přitom vůbec nejde o suplování orgánů činných v trestním řízení, ale pouze o naplnění hlavního cíle správy daní – stanovení správné daně a její výběr. Daň sama o sobě nemá sankční charakter, to je případně až úkolem navazujícího příslušenství daně, jako je v daném případě zejména penále. Účelem nového nástroje tedy je efektivnější zdanění nepřiznaných příjmů, nikoli zdanění nepřiznaného majetku. Majetek – jeho hodnota a výše – v tomto případě slouží správci daně pouze jako pomocné kritérium, jehož prostřednictvím posuzuje, zda příjem nebo jiné skutečnosti deklarované poplatníkem odpovídají realitě nebo ne. Nová povinnost prokazování původu majetku proto neznamená zavedení nové majetkové daně, ale jen snahu o spravedlivější, reálnější a efektivnější stanovení daní z příjmů více odpovídajících skutečným příjmům.

Shrnutí nového prokazování původu majetku

Nový daňový nástroj nepřináší speciální zákon o prokazování majetku, jak někdy média zjednodušují. Jde pouze o další z bezpočtu novel ZDP a drobné související zpřísnění v trestním zákoníku formou zákona č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku („Novela”), účinného od 1. 12. 2016. Těžištěm je 8 nových paragrafů vložených na konec 4. části ZDP: „Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů”. Než se na tyto novinky blíže podíváme, představme si je nejprve pro přehlednost shrnutím nově přicházejících paragrafů. Nová ustanovení jsou poměrně stručná – mají nejvýše 5 kratších odstavců – a neobsahují odkazy na poznámky pod čarou, které podle názoru soudů nejsou součástí právní normy.

Struktura Novely  
Paragraf   Odstavce   Název paragrafu   Stručný popis ustanovení  
Část první – Změna ZDP  
§ 38x ZDP   5   Výzva k prokázání příjmů   K prokázání vzniku a původu příjmů bude vyzván ten, jehož jmění, spotřeba nebo jiné výdaje přesahují jeho „oficiální” příjmy odhadem o více než 5 milionů Kč.  
§ 38y ZDP   1   Povinnost prokázat příjmy   Poplatník musí výzvě vyhovět a příjmy prokázat, ledaže prokáže, že již uplynula lhůta pro stanovení daně.  
§ 38z ZDP   2   Prokázání příjmů   Pokud příjmy neprokáže, může mu být daň stanovena podle zvláštních pomůcek, převyšuje-li 2 miliony Kč.  
§ 38za ZDP   4   Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem   Základ daně se určí odhadem výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání.  
§ 38zb ZDP   3   Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem   Kromě stanovené daně musí poplatník uhradit i vyšší penále 50 %, a pokud nespolupracoval, tak až 100 %. Toto vyšší penále lze uplatnit až při stanovení daně, u níž uplynula lhůta pro podání přiznání po 1. 12. 2016.  
§ 38zc ZDP   4   Výzva k podání prohlášení o majetku   Pokud poplatník neprokáže vznik a původ příjmů, může být vyzván k prohlášení o „neznámém” majetku, přesahuje-li jeho hodnota dle odhadu 10 milionů Kč.  
§ 38zd ZDP   5   Náležitosti prohlášení o majetku   V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje, včetně peněžitých dluhů.  
§ 38ze ZDP   3   Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku   Nepřesahuje-li „neznámý” majetek 10 milionů Kč, není třeba jej konkretizovat. V prohlášení o majetku se nemusí uvádět movité věci a dluhy do 100 000 Kč.  
Část druhá – Změna trestního zákoníku  
§ 227 TZ   1   Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku   Kdo neučiní prohlášení o majetku nebo v něm zalže, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 3 léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.  
Část třetí – Účinnost  
---   ---   -----   1. 12. 2016 (1. den 2. měsíce po vyhlášení 3. 10. 2016)  

Z věcného hlediska Novela řeší následujících pět vzájemně provázaných témat na poli daní z příjmů:

  1. Prokazování příjmů z důvodu „žití si nad poměry”,
  2. Prohlášení o majetku při neprokázání příjmů,
  3. Zvláštní způsob stanovení daně podle pomůcek,
  4. Přísnější sankční penále z takto doměřené daně,
  5. Tvrdší trestní postih za nepravdivé prohlášení o majetku.

Stávající právní úprava

Všech pět zmíněných témat řešených Novelou zná i dnešní daňové, resp. trestní právo. Jak ale vyplyne z jejich stručného popisu, neslouží efektivně a spravedlivě hlavnímu cíli Novely. Tímto cílem je zjištění a případné zdanění dodatečného příjmu, který poplatník nepřiznal, ale evidentně jej musel nabýt, jinak nemohl oplývat takovou hodnotou majetku, vysokou spotřebou a dalšími výdaji. Předmětem dodatečného zdanění tedy nebude přírůstek majetku, ale zatajený příjem, který se projevil jako nárůst majetku (vlastnictví) poplatníka nebo vyšší spotřebou (konzumací získaných statků či jiným prospěchem) anebo jiným jeho vydáním neodpovídajícím tvrzenému příjmu. Změny přitom dopadají na poplatníky daně z příjmů osob jak fyzických, tak i právnických, a to nejen z řad rezidentů ČR, ale rovněž nerezidentů (v jejich případě ale samozřejmě podléhají zdanění v Česku jen příjmy ze zdrojů na našem území, s přihlédnutím k mezinárodním daňovým smlouvám).

Novela cílí na odhalení skutečně zatajených příjmů, které budou zjišťovány na základě individuálního přístupu kombinujícího vyhledávací činnost správce daně a dialog s poplatníkem, který je v tomto ohledu zatížen důkazním břemenem. Zdanění nepřiznaných příjmů unikne, pokud prokáže, že zdanění nepodléhají nebo že jsou starší než cca 3 roky. Záměrem nebylo zavedení plošných pravidel postihujících tzv. zdanění životního stylu.

V současné době správci daně získávají informace ohledně příjmů obecně třemi způsoby:

  1. Tvrzení poplatníka; tj. zejména formou daňového přiznání, kde se ale uvádějí pouze zdanitelné příjmy.
  2. Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob přesahujících 5 milionů Kč podle § 38v ZDP.
  3. Nástroje vyhledávací a kontrolní činnosti; upravuje je zejména § 74 a násl. DŘ, zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., hlavně: místní šetření, tzv. postup k odstranění pochybností a daňová kontrola, dále získávají informace z rejstříků a evidencí, od orgánů veřejné moci, příp. i jiných subjektů.

Jaké dnes existují nástroje ke zdanění zatajených příjmů:

  1. zajištění daně (§ 167 a násl. DŘ) jakožto nástroj pro předběžné zajištění dosud nestanovené daně,
  2. stanovení daně na základě dokazování; vyměření nebo doměření daně na základě důkazních prostředků poplatníka (hlavně daňové tvrzení) nebo získaných správcem daně v rámci vyhledávací a kontrolní činnosti,
  3. stanovení daně podle pomůcek (§ 98 odst. 1 až 3 DŘ); jde až o sekundární způsob stanovení daně, který nastupuje teprve v případě, kdy daň skutečně nelze stanovit na základě dokazování, přičemž „pomůcky” zákon neupřesňuje, takže záleží na konkrétní situaci, zpravidla jde o porovnání s obdobnými poplatníky,
  4. stanovení daně sjednáním (§ 98 odst. 4 DŘ); jde o terciální a v praxi zcela výjimečný, okrajový způsob stanovení daně, který nastupuje v případě, kdy daň nelze stanovit dokazováním ani za pomoci pomůcek.

Institut „prohlášení o majetku” již v daních máme. A to v § 180 DŘ pro účely daňové exekuce (úvod):

  • „Nebyl-li nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, má na výzvu správce daně dlužník povinnost podat ve stanovené lhůtě prohlášení o majetku. …”

Účelem tohoto prohlášení o majetku podle DŘ je obstarání si informací o majetkové sféře dlužníka, aby bylo možno zvážit, zda vůbec exekuci nařídit a jakým způsobem, resp. zda by nebylo vhodnější postihnout jeho jiný majetek než pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb. Pokud dlužník výzvu neuposlechne a prohlášení nepodá, případně v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, může to mít trestní následek, spočívající ve spáchání trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, na což výslovně pamatuje § 227 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění p.p. Trestem je prozatím – před účinností Novely, tj. do konce listopadu 2016 – odnětí svobody až na 1 rok nebo zastavení činnosti.

Úprava prohlášení o majetku v DŘ ale není jediná, obdobnou procesní právní úpravu najdeme i zde:

  • § 260a až 260h zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění p.p.:

    • „Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku.”

  • § 214 až 216 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění p.p.:

    • „Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku.”

  • § 50 odst. 2 a § 52 odst. 2