Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Kontroly převodních cen

15.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Cílem kontrol převodních cen je, aby základ daně vykázaný v ČR odpovídal objemu a druhu činností vykonávaných českou společností a také míře rizika, které tato společnost nese.

Česká republika má zcela logicky zájem o to, aby daň z příjmů plynoucí z činnosti našich daňových rezidentů byla odvedena do státního rozpočtu ČR. Jedním z nástrojů ke splnění tohoto záměru je zvýšení počtu kontrol se zaměřením převodní ceny. Kontrolovány jsou tuzemské osoby, které provádějí transakce se spojenými osobami, zejména se jedná o podniky v nadnárodní skupině. Cílem kontrol převodních cen je, aby základ daně vykázaný v ČR odpovídal objemu a druhu činností vykonávaných českou společností a také míře rizika, které tato společnost nese.

Na stránkách daňové správy je možné vyhledat informace o celorepublikových kontrolních akcích zaměřených na kontrolu převodních cen (http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/kontrolni-akce-zamerena-na-prevodni-ceny-23050).

 

I.              BEPS (Base Erosion and Profit Shifting)

Skutečnost, že se převodní ceny dostávají do popředí zájmu správců daně je v souladu s vývojem v zahraničí, konkrétně s iniciativou OECD a zemí G20 známou pod označením BEPS. Jedná se o plán, jehož cílem je boj proti daňovým únikům nadnárodních společností (zejména přesouvání zisků do zemí s nižšími daňovými sazbami), který zahrnuje 15 klíčových opatření (např. prevence zneužívání smluv o zamezení dvojího zdanění, zkvalitnění pravidel pro převodní ceny, zamezení umělému obcházení statutu stálé provozovny, pravidla související s dokumentací k transferovým cenám, zefektivnění mechanismu pro řešení sporů atd.). Iniciativa OECD se jistě promítne do činnosti správce, zvýší jejich zájem o transakce mezi spojenými osobami a případně povede také k dodatečnému doměření daně tuzemským poplatníkům.

 

II.            Definice spojených osob podle tuzemského daňového zákona

 

V ust. § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) jsou pro daňové účely definovány spojené právnické i fyzické osoby následujícím způsobem:

 

a) Osoby jsou kapitálově spojeny v případech, kdy se:

-        jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby (tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob),

-        nebo v případech, kdy se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob (tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob)

Příklad č. 1 – kapitálově spojené osoby

Společnost A je jediný společník, vlastní společnost B. Obchodní společnost B má 60% podíl na společnosti C a také 55% na společnosti D

 

-  Společnost A je přímo spojena se společností B a nepřímo spojena se společnostmi C, D.

-  Společnost B je je přímo spojena společností C, A, D.

-  Společnost C je přímo spojena se společností B a nepřímo spojena se společností A, D.

-  Společnost D je přímo spojena se společností B a nepřímo spojena se společností A, C.

 

b) Za jinak spojené osoby se pro daňové účely posuzují osoby v případech, kdy se:

- jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,

- shodné osoby se podílejí na vedení a kontrole jiných osob (za spojené se nepovažují společnosti, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou společností),

- ovládající a ovládané osoby a také osoby ovládané stejnou osobou (mateřské, dceřiné a sesterské společnosti),

- osoby blízké, definované v občanském zákoníku (příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel, registrovaný partner),

- osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

 

Příklad č. 2 – jinak spojené osoby

Společnost A se sídlem v Praze a společnost B se sídlem v Německu mají stejného jednatele. Obě společnosti jsou z daňového hlediska posuzovány jako jinak spojené osoby.

 

Příklad č. 3. – osoby blízké

Pan Holík je jednatelem a společníkem společnosti A se sídlem v Brně. Společnost B se sídlem v Kyjově, jejichž jednatelkou je manželka pana Holíka, poskytuje společnosti A služby. Jedná se o spojené osoby a dá se předpokládat, že pokud bude u některé ze společností zahájena kontrola, bude správce daně prověřovat použité ceny.

 

III.           Spojené osoby podle mezinárodních smluv

Pokud je posuzována obchodní transakce uzavřená mezi tuzemskou osobou a spojenou zahraniční osobou, která je rezidentem státu, se kterým ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, budou daňové dopady posuzovány pouze podle českých zákonů.

 

V případě posuzování spojených osob v případech, že se jedná o rezidenty smluvních států, je nutné přednostně postupovat podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V mezinárodních smlouvách jsou spojené osoby obvykle definovány v článku 9 – Sdružené podniky. Podle většiny smluv se za spojenou osobu nepovažují osoby blízké. To znamená, že situace popsaná v příkladu č. 3 může nastat pouze u tuzemských subjektů. Pokud by byl stejný případ posuzován ve vazbě na spojenou zahraniční osobu, nejednalo by se o osoby spojené.

 

IV.          Princip tržního odstupu

Ceny za transakce mezi spojenými osobami by měly být stanoveny na základě principu tržního odstupu, to znamená takovým způsobem jako by spolu obchodovaly dvě nezávislé osoby. V této souvislosti platí, že čím víc činností společnost vykoná a čím více rizika ponese, tím vyšší by měla mít podíl na zisku z předmětné obchodní transakce.

K optimalizaci základů daně může dojít také v rámci tuzemských spojených osob. V těchto situacích lze namítnout, že není nutné kontrolovat transakce mezi spojenými osobami, protože v tomto případě nedochází k přesunu daňového výnosu do zahraničí. V uvedených případech však může docházet k přesunu výnosů na společnosti ve skupině, kterým vznikly v posuzovaném období vyšší náklady. Případně může být kalkulováno se spojenými společnostmi, které čerpají investiční pobídky. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti v konečném důsledku neplatí žádnou daň (bez ohledu na výši základu daně), může dojít k přesunům zisků na tyto společnosti. Dá se předpokládat, že z uvedených důvodů budou správci daně u společností čerpajících investiční pobídky převodní ceny kontrolovat obzvláště pečlivě.

V tuzemské právní úpravě je princip tržního odstupu upraven v ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, který stanoví povinnost upravit základ daně o částku představující rozdíl mezi cenou sjednanou mezi osobami spojenými a cenou sjednanou mezi osobami nespojenými. Ustanovení § 23 odst. 7 ZDP nijak nenarušuje smluvní volnost mezi podnikatelskými subjekty. V případě využití „netržních cen“ je však potřebné o příslušný rozdíl upravit základ daně (mimoúčetně), případně zjištěný rozdíl správci daně uspokojivě vysvětlit.

Mezinárodní úprava problematiky transferových cen je upravena ve Směrnici OECD o převodních cenách a také v jednotlivých smlouvách o zamezení dvojího zdanění obvykle v článku 9 Sdružené podniky. Tento článek obvykle dává smluvnímu státu právo na úpravu daňového základu u jeho rezidenta, který v rámci obchodního případu se spřízněným partnerem z druhého smluvního státu zahrnul do daňového základu částku, jež neodpovídá obvyklé tržní ceně. Článek 9 – Sdružené podniky obvyklé obsahuje také odst. 2, který za určitých okolností dovoluje, aby si podnik ve druhém smluvním státě mohl zrcadlově upravit daňový základ. Jde o opatření k vyloučení ekonomického dvojího zdanění.

 

Příklad č. 4 – Využití mezinárodních smluv

Společnost Alfa, s. r. o., byla personálně i ekonomicky spojena se společností, která byla v souladu s článkem 4 (Daňový domicil) smlouvy č. 18/1984 Sb., daňovým rezidentem SRN. Německá společnost prováděla pro českou společnost Alfa, s. r. o., vnitroslužby. Tuzemský správce daně v rámci kontroly zjistil, že ceny, za které byly služby ve prospěch české společnosti prováděny, byly výrazně vyšší, než kdyby byly za obdobných podmínek provedeny nezávislým subjektem. Správce daně v souladu s článkem 9 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění č.18/1984 Sb. a ust. § 23 odst. 7 ZDP v ČR zvýšil základ daně a následně i daňovou povinnost české společnosti.

Německá společnost, která měla v důsledku původně sjednaných cen za služby vyšší základ daně, využila ust. článku 9 odst. 2 mezinárodní smlouvy a o příslušnou částku dodatečně zdaněnou v ČR, upravila (snížila) v SRN základ daně a následně i daň. Tímto způsobem došlo ke spravedlivému rozdělení daňového výnosu mezi oba smluvní státy.

 

V.           Dokumentace a tvorba cen

Společnosti provádějící transakce se spojenými osobami často předcházejí problémům, které by jim mohly vzniknout v souvislosti s daňovou kontrolou a předem vyhotoví „Dokumentaci k převodním cenám“. Dohledávat všechny potřebné písemnosti, materiály a informace až v průběhu daňové kontroly, kdy je poplatník minimálně pod časovým tlakem, může být problematické. Z toho důvodu se vyplatí mít transferové ceny předem