Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Interpretace NÚR I - 36 - Náhradní způsob výpočtu konsolidačního rozdílu

20.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2017.12.2
Interpretace NÚR I – 36 – Náhradní způsob výpočtu konsolidačního rozdílu

Ing. Ivana Pilařová

VYŠLO V ČÍSLE 12/2017

Úvod aneb povinnost konsolidace vyplývající ze zákona o účetnictví

Počínaje účetním obdobím započatým k 1. 1. 2016 nebo později se mění v zákoně o účetnictví v ustanovení § 1c ZoÚ limity pro povinnou konsolidaci účetní závěrky. Podrobněji pak povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky a výjimky z ní stanoví § 22 až § 22aa zákona o účetnictví, metody konsolidace jsou pak popsány v § 23 zákona.

Základní limity pro sestavení konsolidované účetní závěrky jednotlivými skupinami účetních jednotek jsou následující:

Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a)   aktiva celkem 100 000 000 Kč,

b)   roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,

c)   průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a)   aktiva celkem 500 000 000 Kč,

b)   roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

c)   průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty střední skupiny.

Uvedená kritéria jsou nastavena přísněji, než tomu bylo do konce roku 2015. Z tohoto důvodu přibude případů, kdy střední a velké skupiny účetních jednotek, počínaje rokem 2016, se musí vypořádat s novou povinností konsolidace, která se na ně dříve v mnoha případech nevztahovala. To samo o sobě vyvolá řadu komplikací.

K tomu je třeba přidat také situaci, která nastane častěji než v minulosti, a tou je „prodleva” – tj. uplynutí několika účetních období od akvizice, kdy sestavení konsolidované účetní závěrky nebylo povinné, do účetního období, kdy tato povinnost nastane. Pravděpodobným začátkem povinné konsolidace, která se na řadu účetních jednotek v minulosti nevztahovala, je účetní období roku 2016. Tento časový odstup následně přinese komplikace především při vykázání srovnatelných informací v účetní závěrce.

Právní úprava konsolidace v podzákonných českých předpisech

Obecná pravidla konsolidace sestavené podle českých účetních předpisů stanoví pátá část vyhlášky č. 500/2002 Sb., konkrétně ustanovení § 62 až 67. Úprava obsažená ve vyhlášce však není příliš návodná, podrobnější informace k sestavení konsolidované účetní závěrky jsou pak obsaženy v ČÚS 020 – Konsolidovaná účetní závěrka. Právě v ČÚS 20 najdeme popis konsolidačních pravidel, charakteristiku a etapy plné konsolidace, popis konsolidace ekvivalenční a poměrnou metodou a krátký popis odchylek konsolidované rozvahy, výkazu zisku a ztráty a konsolidovaného přehledu o peněžních tocích.

Účel vzniku a cíl Interpretace I – 36

Cílem této interpretace je stanovit postup pro vyčíslení konsolidačního rozdílu při prvním sestavení konsolidované účetní závěrky,