Tato informace nenahrazuje relevantní právní úpravu prominutí pokut, jejím účelem je poskytnout plátcům daně výčet základních informací pro správnou aplikaci tohoto institutu.
Relevantní právní úprava
Institut individuálního promíjení pokut za nepodání kontrolního hlášení upravuje speciálně ustanovení § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Rozsah prominutí a podrobný postup řízení upravuje Pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení a to ve znění Dodatku č. 1 (č.j.: 26878/17/7100-20118-012287), který nabyl účinnosti dne 6. 3. 20171 (dále jen „Pokyn GFŘ-D-29“ nebo „Dodatek č. 1“).
Pokyn GFŘ-D-29 a tudíž ani tato informace se nevztahuje na pokuty uložené dle ustanovení § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH (pokuty ve výši 1 000 Kč) ani dle § 101h odst. 2 a 3 zákona o DPH (pokuty ve výši „až 50 000 Kč“ a „až 500 000 Kč“).
Základní podmínky
Pro možnost prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši stanovené Pokynem GFŘ-D-29 musí být splněny následující podmínky:
1. Za nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením byla uložena pokuta:
- 10 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH – za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně,
- 30 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH – za nepodání kontrolního hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. d) zákona o DPH – za nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
2. K nesplnění povinností, za které byla uložena pokuta, došlo z některého ospravedlnitelného důvodu, který je vymezen v části II. 3. A.- Pokynu GFŘ-D-29 – viz také bod 3 této Informace.
3. U daňového subjektu nebyly naplněny podmínky vylučující možnost prominutí pokuty ve smyslu části II. 2. A. Pokynu GFŘ-D-29 – viz bod 2 této Informace.
4. Daňový subjekt podal žádost o prominutí pokuty a uhradil správní poplatek ve výši 1.000 Kč.
5. K podání žádosti o prominutí pokuty došlo nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu – viz bod 1 této Informace.
1. Podání žádosti a poplatková povinnost
Správce daně rozhodne o případném prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení na základě žádosti daňového subjektu. Žádost se podává u správce daně věcně a místně příslušného správě daně (v době podání žádosti o prominutí), ke které se váže pokuta, o jejíž prominutí je žádáno. Podání žádosti o prominutí pokuty není formulářovým podáním a z toho důvodu není stanoven povinný formát ani struktura takového podání (znění a obsah této žádosti je proto zcela na uvážení žadatele). V této souvislosti proto není vyžadována ani elektronická forma podání. Pro prominutí pokuty je nicméně podstatné, aby žádost obsahovala veškeré údaje potřebné pro řízení o prominutí dané pokuty.
Jedná se zejména o identifikaci žadatele (daňové identifikační číslo, jméno a příjmení, popřípadě název) a samotné určení pokuty (tj. 10.000 Kč, 30.000 Kč nebo 50.000 Kč), o které má být rozhodováno (v této souvislosti se jedná o uvedení čísla jednacího platebního výměru, kterým byla daná pokuta uložena), precizně popsané důvody, pro které se žádá prominutí včetně jejich doložení prokazatelným způsobem (pokud je u jednotlivých bodů ospravedlnitelných důvodů doložení vyžadováno).
Žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu. Platební výměr na pokutu se stává pravomocným:
a) po uplynutí lhůty pro podání odvolání – tato lhůta činí 30 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru, nebo
b) v okamžiku právní moci rozhodnutí o odvolání proti platebnímu výměru – pokud bylo takové odvolání podáno – viz bod 4 této Informace.
Pokud tedy k určitému porušení povinnosti související s kontrolním hlášením došlo za období roku 2016, nicméně platební výměr na pokutu byl subjektu doručen příkladně 14. 2. 2017, stává se podle výše uvedeného písm. a) pravomocným 17. 3. 2017. Podání žádosti o prominutí pokuty je následně možné učinit nejpozději 19. 6. 2017.2
Žádost o prominutí příslušenství daně obecně podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. Správní poplatek lze uhradit obecně jakýmkoli způsobem pro placení daní3 zejména:
a) bezhotovostním převodem,
b) v hotovosti,
c) kolkovými známkami.
Opakovaná žádost
Daňový subjekt, který podal žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení před účinností Dodatku č. 1, a této žádosti nebylo vyhověno z důvodu, že nebyl naplněn žádný z ospravedlnitelných důvodů uvedených v původním znění Pokynu GFŘ-D-29 (body 1 až 10), má možnost podání opakované žádosti dle aktualizovaného pokynu GFŘ-D-29. Při podání opakované žádosti není v dané záležitosti vyžadováno uvedení nových důvodů oproti důvodům uvedeným v původní žádosti a současně ji lze podat i před uplynutím 60 dnů od oznámení zamítavého rozhodnutí, nicméně toto platí pouze pro situace aktuálně nastalé v přechodném období mezi původní verzí pokynu GFŘ-D-29 a jeho novelizovanou verzí.
V případech, kdy plátce nebude moci podat opakovanou žádost o prominutí pokuty z důvodu uplynutí 3 měsíční lhůty ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu, nelze související pokutu za nepodání kontrolního hlášení v zásadě žádným způsobem prominout, neboť původní zamítavé řízení o prominutí pokuty z těchto důvodů nelze obnovit ani přezkoumat (ve smyslu ustanovení § 117 a následujících a § 120 a následujících daňového řádu).
Doplnění žádosti
Daňový subjekt, který podal žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení před účinností Dodatku č. 1, a o této žádosti nebylo dosud rozhodnuto, nemusí žádost doplňovat o uvedení některého nově doplněného ospravedlnitelného důvodu. Správce daně o žádosti bude rozhodovat již podle aktualizovaného pokynu GFŘ-D-29.
2. Vylučující podmínky pro možnost prominutí pokuty
Správce daně v rámci řízení o prominutí pokuty prvotně posoudí, zda lze žádosti o prominutí pokuty vůbec vyhovět, neboť příslušenství daně nelze prominout, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů je uvedena v bodě II. 2. A. na str. 3 Pokynu GFŘ-D-29 (příkladně se jedná o osobu, která má nebo měla status nespolehlivého plátce apod.).
3. Rozšíření ospravedlnitelných důvodů
Dodatkem č. 1 došlo k rozšíření Pokynu GFŘ-D-29 zejména o další rozsah ospravedlnitelných důvodů, při jejichž naplnění lze uplatnit institut prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Konkrétně se jedná o rozšíření tabulky „Ospravedlnitelných důvodů“ o body č. 11 až 17. Na základě všech nově stanovených ospravedlnitelných důvodů lze prominout 100 % udělené pokuty, nicméně nadále platí, že finální částka k prominutí může být krácena v návaznosti na četnost porušování povinností při správě daní u konkrétního plátce (daňového subjektu) – viz část II. 3. B. Pokynu GFŘ-D-29.
V této souvislosti uvádíme, že Dodatkem č. 1 byly, kromě jiného, doplněny i tzv. obecné důvody, které stanovují možnost prominutí pokuty bez ohledu na příčinu pochybení (viz bod č. 11 a 12). Dále je třeba upozornit, že pokud jsou u daňového subjektu naplněny podmínky pro prominutí dle bodu 15 a 16, budou tyto uplatněny vždy přednostně. Obecné a specificky ospravedlnitelné důvody prominutí se navzájem nevylučují, pokud není u jednotlivých bodů v Pokynu GFŘ-D-29 stanoveno jinak.
Přehled nově stanovených ospravedlnitelných důvodů v Dodatku č. 1:
Bod č. 11 – Za období roku 2016 mohou být prominuta obecně maximálně 2 pochybení vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení a zakládající vznik pokuty ve výši 10.000 Kč, 30.000 Kč nebo 50.000 Kč.
Do období roku 2016 spadají pokuty, respektive pochybení, v návaznosti na datum dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro podání kontrolního hlášení. V případě pokuty ve výši 10.000 Kč je rozhodný okamžik uplynutí lhůty podle ustanovení § 101e a § 101f zákona o DPH, tj. lhůty, kdy mělo být kontrolní hlášení podáno. Pokuty ve výši 30.000 Kč a 50.000 Kč se zařadí do období toho kalendářního roku, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená výzvou správce daně dle § 101g odst. 1 a 3 zákona o DPH.
Příklad 1: Plátce nepodal kontrolní hlášení za měsíc prosinec 2016 (nebo poslední kalendářní čtvrtletí roku 2016) v zákonem stanovené lhůtě 25. 1. 2017, ale až v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván (vznik pokuty ve výši 10.000 Kč). V uvedeném případě se nejedná o pochybení spadající do období roku 2016, neboť den po marném uplynutí lhůty – 26. 1. 2017 spadá již do roku 2017. Tato pokuta bude moci být prominuta za podmínek stanovených bodem č. 12.
Příklad 2: V případě vzniku pokuty 30.000 Kč nebo 50.000 Kč je podstatný okamžik uplynutí dané lhůty zakládající vznik předmětné pokuty bez ohledu na skutečnost, do kterého období spadala související povinnost podání původního kontrolního hlášení. Příkladně pokud byla v souvislosti s povinností podat kontrolní hlášení za listopad 2016 vydána výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení původních údajů, přičemž lhůta pro reakci marně uplynula 16. 1. 2017. Dané pochybení proto spadá ve smyslu výše uvedeného rovněž do roku 2017 a možnost prominutí bude posuzována také ve vztahu k naplnění podmínek bodu 12.
V rámci podání žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení může žadatel zvolit, zda hodlá uplatnit obecný ospravedlnitelný důvod dle bodu č. 11 nebo zda se má uplatnit (při nastalé skutečnosti) některý z dalších ospravedlnitelných důvodů č. 1 až 10 nebo 13 až 16. Aplikace důvodu podle č. 15 a 16 má však vždy přednost.
Bod č. 12 – Za období roku 2017 může být prominuto obecně pouze 1 pochybení vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení zakládající vznik pokuty ve výši 10.000 Kč, 30.000 Kč nebo 50.000 Kč.
Pro účely určení období, do kterého nastalé pochybení spadá, se uplatní stejná pravidla, jak jsou uvedena v bodě č. 11.
Rovněž i v případě řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení vztahující se k roku 2017 může žadatel zvolit, zda hodlá uplatnit obecný ospravedlnitelný důvod dle bodu č. 12 nebo zda se má uplatnit (při nastalé skutečnosti) některý z dalších ospravedlnitelných důvodů č. 1 až 10 nebo 13 až 16. Aplikace důvodu podle č. 15 a 16 má však vždy přednost.
Bod č.…
