Goodwill, nebo oceňovací rozdíl k nabytému majetku?

2023.8.1

Goodwill, nebo oceňovací rozdíl k nabytému majetku?

Ing. Ivana Pilařová

VYŠLO V ČÍSLE 8/2023

Proč si tuto otázku pokládáme?

Při operacích se závodem nebo jeho částí přistupují účetní jednotky k ocenění nabývaných položek aktiv a závazků dvěma odlišnými způsoby. Buď účetní jednotka použije metodu ocenění reálnou hodnotou, nebo přebere ocenění od vkladatele či prodávajícího. Důsledkem je potom rozpoznání goodwillu nebo oceňovacího rozdílu k nabytému majetku v rozvaze nabyvatele nebo kupujícího. Je volba jedné ze dvou metod skutečně volbou, která není podřízena dalším účetní zásadám, či se dokonce jedná o prostor pro daňovou optimalizaci?

Účetnictví obecně není nástrojem daňové optimalizace, má jiné úkoly a jiný cíl, kterým je věrné zobrazení skutečnosti. Je tedy nasnadě, že i tato "volba" je podřízena hlavnímu cíli účetnictví a nejde ji provést namátkou či účelově.

Samotným oceněním aktiv a závazků při operacích se závodem nebo jeho částí se zabývá interpretace NÚR I–25 Ocenění po předchůdci, která řeší, jak promítnout hodnoty aktiv a závazků do účetnictví nabyvatele (zda přebírat brutto hodnoty a oprávky, či pouze netto hodnoty). Tato interpretace se ale nezabývá otázkou, která z metod pro ocenění nabytých aktiv a závazků je vhodnější. To je úkol pro interpretaci Národní účetní rady I–48 Ocenění aktiv a závazků při operacích se závodem nebo jeho částí, která byla schválena 16. ledna 2023.

Další souvislosti a jejich řešení

V souvislosti s výběrem způsobu ocenění budeme řešit odpovědi na čtyři následující otázky.

Otázka první: Kdy je vhodné ocenit nabytá aktiva a závazky reálnou hodnotou a vykázat goodwill?

Jak je uvedeno výše, výběr metody musí být přizpůsoben dosažení zásady věrného zobrazení. Tu si lze v dané situaci představit jako maximální "přiblížení se" situaci, kdy by si jednotlivé složky majetku účetní jednotka pořídila samostatně. Právě z tohoto důvodu interpretace v obecné rovině upřednostňuje metodu goodwillu jako metodu, která je obvykle vhodnější k dosažení zásady věrného zobrazení.

Interpretace dále podtrhuje nutnost kupujícího či nabyvatele převzít také:

• veškeré závazky, a to včetně rezerv, pokud tyto souvisí s riziky, která nabyvatel přebírá, a pokud bude v dané činnosti pokračovat (například rezerva na restrukturalizace, záruční opravy). Zde dochází k mírné kolizi s ČÚS 011, kde je vyžadováno rozpuštění rezerv a opravných položek…