dnes je 19.3.2024

Input:

GDPR stručně

20.4.2018, Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů (http://www.uoou.cz/)Doba čtení: 9 minut

O ochraně osobních údajů stručně a jasně.

Ač ochrana osobních údajů u nás platí od roku 1992, ač úřad zřízený zákonem o ochraně osobních údajů  kontroluje povinnosti tímto zákonem uložené už téměř dvě desetiletí, pro mnohé, kteří si se zákonem starosti nedělali, jako by šlo o novou věc.

Pro mnohé lidi jsou nesrozumitelné termíny, které zákon používá, například „zpracování osobních údajů“, což jsou operace s osobními údaji prováděné a pouze na ně se tato ochrana vztahuje. Tedy ne na každé použití údaje nějakého člověka v jakékoliv situaci, jak se často mylně domnívají ti, kdo ochranu osobních údajů ztotožňují s ochranou osobnosti podle občanského zákoníku. Dalšími podobnými pojmy jsou třeba „subjekt údajů“, což je člověk, o jehož údaje jde, „správce“, což je ten, kdo operace s osobními údaji provádí, buď z vlastního rozhodnutí, nebo proto, že je to jeho zákonnou povinností, „zpracovatel“, což je někdo jiný, koho správce prováděním takové činnosti pro něj smlouvou pověří.


Pokusme se proto, bez použití těchto termínů a s ještě přípustným zjednodušením popsat to základní, co je třeba pro ochranu osobních údajů udělat a co nového k tomu přidává obecné nařízení o ochraně osobních údajů.

Důvod

Abychom mohli o nějaké kategorii lidí, například našich zákazníků nebo zaměstnanců, získávat a používat jejich údaje, musíme k tomu mít nějaký (právní) důvod. Velmi často jím bývají smlouvy, které s nimi uzavíráme. Pracovní smlouvy se zaměstnanci, kupní smlouvy nebo jiné se zákazníky.


Takovým důvodem je samozřejmě také zákon, který to ukládá, např. při vedení evidencí občanů státními orgány, ale i při vedení účetní a mzdové evidence v soukromé firmě. V některých případech může být důvodem ochrana našich práv, např. hlídá-li kamera náš cenný majetek před zlodějem nebo vandalem. Jindy to může být veřejný zájem na informacích o určitých osobách, zejména veřejně známých nebo veřejně činných.


Takové informace a jejich používání ale nemohou nepřiměřeně zasahovat do jejich soukromého života. Nenajdeme-li žádný z těchto důvodů, a přece bychom chtěli údaje o lidech získávat, např. o tom, jakému našemu zboží budou dávat přednost, je třeba je požádat, zda s vedením takových údajů budou souhlasit. Musíme ale mít na paměti, že souhlas je dobrovolný, nemůže jím být podmiňováno uzavření smlouvy, a když ho zákazník odvolá, má právo, aby byly takové údaje vymazány.


Když už si zákazník od nás něco koupil nebo objednal, nemusíme získávat jeho souhlas k zaslání další nabídky našeho zboží nebo služeb, nejčastěji zasílané na jeho e-mail. Jakmile však odpoví, že o takové obchodní sdělení nestojí, je nutné zasílání nabídek na jeho adresu ukončit. Není-li dán jiný důvod ke zveřejňování v databázi uchovávaných osobních údajů, např. kontaktních údajů zaměstnance do zaměstnání pro kontakt se zákazníky, je ke zveřejňování osobních údajů také třeba získat souhlas. Zvláštní důvody je třeba mít k tomu, abychom mohli získávat a používat kategorie údajů, které by mohly být zneužívány k diskriminaci lidí, např. údaje o zdravotním stavu.

Zásady
Vždy bychom si měli nejprve uvědomit, proč údaje o nějakých lidech potřebujeme nebo chceme získávat. Z toho je pak třeba vyjít při požadavku na poskytnutí údajů, abychom zbytečně o těch lidech nezaznamenávali informace, které vlastně vůbec nepotřebujeme. Rozsah údajů by tak měl být jen minimální, abychom dosáhli toho, co jsme si stanovili. Měli bychom dbát na to, aby získávané údaje byly přesné a jejich přesnost ověřovat. Možnost ověřit přesnost údajů z občanského průkazu dotyčné osoby není vyloučena, kopírování občanského průkazu i pasu je však až na zákonem stanovené výjimky nepřípustné.


Zaznamenané údaje nemohou být využívány v rozporu s původním cílem. Například na záznamu kamery je uložena spousta obrazových informací o všech osobách, které do sledovaného prostoru vstoupily. Jsou po přiměřenou dobu uchovávány, aby případně bylo možné policii doložit informace o pachateli trestného činu. Nemohou být ale využívány k nedůvodnému sledování sousedů, třeba jen proto, že si někdo neočistil boty, nebo k nepřiměřenému kontrolování zaměstnanců na pracovišti.


Další zásadou je mít údaje jen tak dlouho, jak je potřeba. Ta doba se může v různých případech hodně odlišovat. Od několika dnů záznamu kamery, kdy je zřejmé, že se v té době nic mimořádného nestalo, až po desítky let u zákonem stanoveného uchovávání některých dokumentů, třeba mzdových listů. Ne vždy končí doba nutná k uchovávání všech údajů  ukončením nějaké činnosti, např. ukončením pracovního poměru nebo naplněním smluvního ujednání. V úvahu je třeba brát jak lhůty stanovené zákonem pro uchovávání některých dokumentů, tak případné promlčecí lhůty pro možnost podání soudní žaloby a v případě listinných dokumentů i lhůty skartační.

Informace 
Nejvíce nedorozumění a stížností vzniká z toho, že lidé nedostanou dostatečnou informaci o tom, proč své osobní údaje poskytují a co se s těmito údaji bude dále dít, komu budou případně předány. Již při získávání údajů je proto třeba dotyčnému člověku takové informace poskytnout, nejlépe v písemné podobě, ať již v místě, kde k získání údajů dochází nebo i prostřednictvím webových stránek.


Vyhovět je třeba i dalším právům, která mohou lidé uplatnit, jestliže jejich osobní údaje uchováváte a používáte. Právo na poskytnutí informací o svých údajích mají nejen ve chvíli jejich poskytnutí, ale mohou se dotázat i kdykoliv později. Pokud se to nedotkne práv jiných osob, má každý právo i na poskytnutí kopie svých údajů. Za další kopii už ale můžete požadovat přiměřený poplatek. K dalším právům patří i právo na opravu nepřesných údajů, právo vznést námitku, např. proti dalšímu zasílání marketingových nabídek, a také právo na výmaz údajů, ale pouze pokud není jiný důvod pro jejich další uchovávání.

Zabezpečení
Pokud máte údaje lidí jen na

Nahrávám...
Nahrávám...