Pokud se v účetnictví objeví zaúčtované manko či škoda, je potřeba si položit nejenom otázku daňové uznatelnosti, ale i souvisejících DPH dopadů.
Zpravidla dochází k rozdílům mezi účetním a zjištěným stavem u jiných položek, než je dlouhodobý majetek. Tedy především u zásob nebo drobného majetku v hodnotě do 40 000 Kč před jeho prvním použitím, pokud byl uplatněn odpočet, následně došlo ke změně účelu použití a pak byl dán do spotřeby.
Postup v případě nesouladů upravuje § 77 odst. 2 písm. c) zákona o DPH. Novelizací zákonem č. 170/2017 Sb. účinným od 1. 7. 2017 byla doplněna povinnost vyrovnání odpočtu daně u majetku, který byl zničen, ztracen či odcizen.
Řešení případů, kdy je majetek zničen, ztracen či odcizen, je potřeba rozdělit na dvě situace:
- nedoložené případy zničení, ztráty či odcizení daného obchodního majetku
- řádně doložené případy zničení, ztráty či odcizení daného obchodního majetku
Ad 1. U nedoložených případů, kdy nelze nijak prokázat, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení majetku, se předpokládá použití v rámci ekonomické činnosti pro jiné účely, než které opravňují k nároku na odpočet. Proto je nutné provést snížení dříve uplatněného nároku na odpočet.
Pokud byl drobný majetek již vydán ze skladu a fakticky použit k ekonomické činnosti (např. pracovní nářadí) nebo jde o drobný majetek pořízený pro přímé…