Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Daňové změny kvůli EET od prosince 2016

14.9.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2016.19.1
Daňové změny kvůli EET od prosince 2016

Ing. Martin Děrgel

VYŠLO V ČÍSLE 19/2016

A je to tady! Od prosince se rozběhne hodně diskutovaná elektronická evidence tržeb („EET”), díky níž se správci daně ihned on-line dozvědí o „každé” platbě v hotovosti za podnikatelskou činnost. Uvozovky u slova – každé – jsou namístě nejméně ze tří důvodů. Zaprvé zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb („ZET”) uvádí celou řadu výjimek – podnikatelských činností nepodléhajících této evidenci. Zadruhé hned od prosince 2016 se EET začne uplatňovat nejprve pouze u ubytovacích a stravovacích služeb, od března 2017 se přidá velkoobchod s maloobchodem a až po více než roce další obory činnosti. A za třetí v praxi bude samozřejmě i nadále záležet na podnikatelích a jejich zaměstnancích, jestli konkrétní tržbu skutečně přiznají a proženou tímto systémem.

Je nasnadě, že tak zásadní vpád do portmonky se podnikatelům vůbec nelíbí. Důvodů je celá řada, např. riziko zneužití citlivých údajů, nutnost pořízení nebo úpravy pokladních systémů, zajištění kvalitního a trvalého připojení k internetu, zdržování obsluhy zákazníků atd. Jelikož nejvíce reptají drobní živnostníci (OSVČ), kteří dosud vystačili s tužkou a papírem, přišlo Ministerstvo financí ČR s „cukrem” v podobě speciální slevy na dani z příjmů fyzických osob. A protože pokusnými králíky budou v první vlně hotely, restaurace a hospody, u nichž hrozilo přenesení zvýšených nákladů spojených s EET na spotřebitele, byly jejich stravovací služby přeřazeny ze základní sazby DPH 21 % do první snížené sazby 15 %, takže mohou zachovat ceny na úkor snížení DPH na výstupu. Tyto daňové a některé další změny přináší doprovodný zákon k ZET, na který se nyní blíže podíváme.

Představení novely

Jde o poměrně krátký zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (dále jen „Novela”), který nabývá účinnosti 1. prosince 2016 a novelizuje tři zákony:

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP”), ovlivní 4 změnové body, které přinášejí dvě věcné novinky:

    • osvobození výher z případné účtenkové loterie, kterou může zorganizovat stát k podpoře EET,

    • zavedení speciální slevy na dani z příjmů podnikajících fyzických osob při zahájení evidování tržeb;

  • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů („ZDPH”), kterého se týká 5 změnových bodů, jež se zabývají rovněž jen dvěma oblastmi:

    • tři body spolu s jedním přechodným ustanovením řeší povinně elektronickou formu podání na poli DPH; tyto nabyly účinnosti již 1. 5. 2016 a věnovali jsme se jim už v květnovém čísle časopisu,

    • zbývající část novelizace ZDPH snižuje sazbu daně u stravovacích služeb ze stávajících 21 % na 15 %;

  • 1 bod – s účinností již od 1. 9. 2016 – doplňuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o nový poplatek 1 000 Kč za rozhodnutí správce daně o tom, zda je platba evidovanou tržbou podléhající EET a jestli může být evidována ve zjednodušeném režimu (údaje lze zasílat do 5 dnů).

Osvobození výher z účtenkové loterie

Zásadní slabinou elektronické evidence tržeb je, že v praxi záleží na daném podnikateli (prodejci), resp. jeho inkasujícím zaměstnanci, jestli příjem v hotovosti vloží do systému nebo ne. Namátkové kontroly správců daně sice jsou určitou negativní motivací, ale minimálně u stálých štamgastů může servírka/vrchní bez rizika na evidenci platby „zapomenout”. Z hlediska finančních úředníků by bylo ideální, aby firmy kontrolovali samotní uvědomělí zákazníci například tím, že by museli převzít doklad o zaplacení a doma z něj přepsat jedinečný identifikační kód do internetové aplikace finanční správy. Což by ale Parlament úředníkům určitě neschválil.

Ministerstvo financí ale udělalo v tomto směru chytrý první krok a dostalo do ZET zkušební mírnější variantu. Může totiž vyhlásit účtenkovou loterii o ceny. Lze předpokládat, že v českých podmínkách – kde jsou soutěže a loterie populární – by možností výhry motivovaní zákazníci horlivě přebírali účtenky a zasílali je na finanční úřad nebo jejich identifikační kódy zadávali do automatizovaného sytému finanční správy na internetu. Nepřiznávat hotovostní příjmy by pak již pro podnikatele bylo velmi rizikové. Je ale otázkou na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zda by tímto nebyli znevýhodněni podnikatelé nepodléhající ZET, kteří díky určité zákonné výjimce nemusejí tržby elektronicky evidovat, pročež ani zákazníkům nemohou vydávat účtenky ve smyslu tohoto speciálního zákona, a tak by jejich paragony byly vyloučeny z účtenkové loterie. Řada zákazníků by totiž zřejmě preferovala nákupy u prodejců vystavujících losovatelné účtenky ve smyslu ZET.

V Důvodové zprávě k návrhu ZET se dočteme o výhodách i o negativních zkušenostech s účtenkovou loterií na Slovensku: „Za účelem umožnění zapojení veřejnosti se má za vhodné zřídit zvláštní účtenkovou loterii nepodléhající veřejnoprávní regulaci zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích. Podstatou loterie by byla výhra ve slosování, do něhož by byly zařazeny osoby, které by splnily podmínku zaslání účtenky … Účelem této úpravy je umožnit veřejnosti zkontrolovat pravost účtenek vydávaných povinnými subjekty, což zároveň zpětně poskytne co největší množství účtenek od co nejširšího vzorku povinných subjektů správci evidence a správci daně pro další analytickou práci a cílené zaměření kontrol. … pravidelným pořádáním klesá efektivita účtenkové loterie, resp. přímé zapojení veřejnosti v této loterii, viz např. negativní zkušenosti ze Slovenska.

Účtenková loterie se obecně řídí především § 2882 NOZ, nového občanského zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ” – o losu, kde ale najdeme pouze sdělení, že na los se přiměřeně použijí ustanovení o sázce uvedená rovněž v NOZ. Speciální právní úprava účtenkové loterie je také velmi stručná a najdeme ji v § 35 ZET, podle kterého jí může uspořádat Ministerstvo financí – potažmo Česká republika – o věcné i peněžní ceny. Jelikož se jedná o loterii provozovanou státem, dostane se ke slovu výjimka uvedená v § 2883 NOZ, podle které se ustanovení o nevymahatelnosti pohledávek z losů nepoužijí na pohledávky z loterie provozované státem.

Prakticky jedinou podmínkou účasti v účtenkové loterii je zaslání účtenky ve smyslu ZET nebo pouze podmínkami loterie blíže určeného identifikačního údaje opsaného z účtenky (což umožňuje její pořádání on-line na základě vyplnění údajů na webovém portále správce daně). Podle § 35 odst. 4 ZET se na účtenkovou loterii nepoužije zákon upravující provozování hazardních her. Aktuálně se jedná o letitý zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který ale od 1. 1. 2017 nahradí zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Důvodem tohoto vyčlenění jsou určité právní komplikace, které jsou účelné u hazardních her, nikoli však u „lidové” účtenkové loterie. Například odpadá potřeba samostatného povolení k loterii, stejně jako požadavek dostatečné vzdálenosti od školských zařízení, ani není třeba řešit zakázanou tzv. spotřebitelskou loterii apod.

Čímž se dostáváme k daňové komplikaci, která byla důvodem části komentované Novely. Jelikož je účtenková loterie vyloučena z režimu regulovaných hazardních her, nelze využít stávající osvobození výher od daně z příjmů fyzických osob podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP. Přitom ale bylo záměrem tvůrců ZET osvobodit tyto výhry od daně z příjmů, a to dokonce u všech účastníků účtenkové loterie – fyzických i právnických osob. Proto bylo zapotřebí prostřednictvím komentovaného doprovodného zákona vložit do ZDP nová ustanovení osvobozující od daně ceny – peněžní i nepeněžní – z účtenkové loterie podle zákona upravujícího evidenci tržeb. Konkrétně je v ZDP najdeme v těchto dvou nových ustanoveních: § 4 odst. 1 písm. f) ZDP bodě 4 – osvobození od daně z příjmů fyzických osob, a v § 19 odst. 1 písm. zq) ZDP – osvobození od daně z příjmů právnických osob.

Nová sleva na dani z příjmů FO

Účelem zmíněné účtenková loterie je motivovat zákazníky, aby požadovali po podnikatelích účtenky, a tím je donutili k oficiálnímu přiznání realizované tržby v hotovosti – k vystavení účtenky je podle ZET totiž nutný jedinečný číselný kód, který podnikateli on-line zašle správce daně a současně si zaznamená údaj o tržbě. Druhým avizovaným problémem nově zaváděného systému EET jsou „brblající” drobní živnostníci, kterým zkomplikuje každodenní práci a vyžádá si od nich nemalé výdaje zejména na pořízení vhodného pokladního zařízení a na trvalé kvalitní připojení k internetu. Naopak větších firem se tento problém příliš netýká, protože již nyní v drtivé většině v zájmu vlastní efektivní logistiky používají více či méně vyspělé pokladní systémy. Což přiznává Ministerstvo financí v Důvodové zprávě k návrhu Novely: „Vzhledem k tomu, že zejména ti nejmenší podnikatelé (fyzické osoby) dosud pokladní zařízení k výkonu své činnosti běžně nevyužívají, vyvstanou této skupině v souvislosti s účinností zákona o evidenci tržeb nikoliv zanedbatelné vstupní náklady. … na základě dostupných zjištění pouze nízké procento (těchto) poplatníků využívá při svém podnikání pokladnu či pokladní systém. Tato skupina tedy bude nejvíce zatížena vstupními náklady na zavedení povinnosti evidence tržeb.

Nakonec byla jako určitá satisfakce OSVČ zvolena speciální jednorázová sleva na dani z příjmů fyzických osob, která by jim měla alespoň částečně kompenzovat náklady přímo související se zavedením elektronické evidence tržeb. Byla pro ni zavedena legislativní zkratka – sleva na evidenci tržeb – a najdeme ji pod novým písmenem h) v ustanovení § 35ba odst. 1 ZDP, kde jsou i známější slevy na dani – např. základní, na „vyživovaného” manžela, na invaliditu. Podnikající fyzická osoba si tuto novou slevu bude moci uplatnit, pokud alespoň jednou reálně zaeviduje tržbu v témže roce, kdy jí povinnost evidence tržeb vznikla podle ZET.

Podrobnosti k výši a uplatnění slevy na evidenci tržeb stanoví nový § 35bc ZDP. Záměrem zřejmě bylo, aby sleva byla jednoduše v paušální výši 5 000 Kč. Bohužel ale legislativci ministerstva tradičně situaci zkomplikovali podmínkou omezující shora výši této slevy, která tak není jednotná, ale záleží na individuálním dílčím základu daně ze samostatné (podnikatelské) činnosti poplatníka. Z tohoto dílčího základu daně se vypočte pro účely slevy na evidenci tržeb 15% fiktivní dílčí daň, která se sníží o základní slevu na poplatníka 24 840 Kč.

§ 35bc

Sleva na evidenci tržeb

1 Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Sleva na dani má charakter jednorázové náhrady. Nelze ji tudíž opakovat ve více zdaňovacích obdobích. Vztahuje se jak na poplatníky, kteří již nyní podnikají a od prosince 2016 nebo později jim vznikne povinnost elektronicky evidovat tržby, tak i na poplatníky, kteří začnou podnikat v následujících letech. Sleva na evidenci tržeb se uplatňuje v pořadí za ostatními „osobními” slevami na dani uvedenými v § 35ba ZDP – základní sleva na poplatníka, sleva na manžela, základní či rozšířená sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte – avšak před daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. Jedinou