Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Aktuální informace - 2. část (změny v zákoně o DPH)

5.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.3 Aktuální informace – 2. část (změny v zákoně o DPH)

RNDr. Ivan Brychta

Nejzásadnější změnou v oblasti DPH pro rok 2016 je bezesporu nová povinnost v podobě kontrolních hlášení. Nejen tomuto kontrolnímu hlášení, ale i ostatním změnám v DPH od roku 2016 je věnován následující text. Zmíníme i novinky připravované, které ke dni zveřejnění tohoto textu ještě definitivně schváleny nebyly.

1. Schválené změny v zákoně o DPH pro rok 2016

Jediná novela

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH), byl s účinností od 1. 1. 2016 novelizován jedinou novelou - zákonem č. 360/2014 Sb., přesto jsou změny, které tato novela přináší, zcela zásadní. Jde o:

  • úpravu režimů při dodání nemovitých věcí a

  • zavedení kontrolního hlášení.

Věnujme se novinkám podrobněji.

Dodání nemovité věci

Abychom si změny v dodání nemovité věci dokázali vysvětlit, rozdělme si režimy aplikace DPH na tři případy:

  1. osvobozené dodání pozemku (bez nároku na odpočet) - zde dochází jednak ke změně množiny pozemků, jejichž dodání je takto řešeno, a dále je nově přidána možnost udělat z jinak osvobozeného plnění v určitých případech plnění zdanitelné, navíc za určitých předpokladů v režimu přenesené daňové povinnosti,
  2. dodání nemovité věci, které je 5 let zdanitelným plněním - zde dochází k zásadní změně v určení, odkdy se pětiletý test počítá; poté zůstává zachována:
    • základní varianta dodat jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet, anebo

    • dle rozhodnutí prodávajícího může jít i o zdanitelné plnění, ale zde za určitých předpokladů opět v režimu přenesené daňové povinnosti,

  3. dodání nemovité věci jako výhradně zdanitelné plnění [v případě neosvobozeného pozemku či práva stavby v situacích, kde není stavba, od které by bylo možné odvodit režim ad b)], tj. postup v ostatních případech - zůstává zachován, ale množina situací, kdy se tento režim aplikuje, nemusí být shodná s rokem 2015.

Nyní k jednotlivým změnám podrobněji.

ad a) Osvobozené dodání pozemku

Jak již bylo naznačeno, prvním rozdílem je vymezení pozemku, který lze jako osvobozené plnění dodat. Základní odlišnosti ukazuje následující tabulka:

podmínky osvobození 2015: podmínky osvobození 2016: 
  • je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť

  • není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba

 
  • netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí

  • není stavebním pozemkem

 

Porovnáním prvních podmínek zjistíme, že stavba či inženýrská síť nalézající se na pozemku nemusí nově způsobit nemožnost použití tohoto režimu, ale nové vyjádření s pomocí toho, zda něco tvoří či netvoří funkční celek, je neurčité (funkční celek není nikde vymezen), a tak v praxi určitě bude docházet k výkladovým problémům.

Změna v druhé podmínce znamená v podstatě zúžení případů, neboť stavební pozemek je nově v § 56 odst. 2 ZDPH vymezen šířeji, a to jako pozemek:

  • na kterém má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a

    • který je/byl předmětem stavebních prací/správních úkonů za účelem jejího zhotovení, nebo

    • v jehož okolí jsou prováděny/byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby,

nebo

  • na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.

Další novinkou je pak to, že je od roku 2016 možnost (nikoliv povinnost) dodat takovýto pozemek jako zdanitelné plnění! V případě, kdy plátce dodává:

  • neplátci, tak zákon nestanoví žádné další podmínky,

  • plátci, je nutný souhlas kupujícího, neboť takovéto dodání bude nově uskutečněno v režimu přenesení daňové povinnosti.

ad b) Zdanitelné plnění 5 let

Zatímco v roce 2015 se časový úsek určil jako prvních 5 let

  • od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo

  • ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby,

a to od toho dne, který nastane dříve,

při dodání v roce 2016 je tomu jinak.

Pětileté období, kdy bude dodání pouze zdanitelným plněním, se počítá:

  • od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo

  • od vydání kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, nebo

  • ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby, jednotky nebo inženýrské sítě podle stavebního zákona v souladu

    • s prvním oznámením o záměru započít s jejich užíváním,

    • se souhlasem stavebního úřadu, byly-li odstraněny nedostatky, pro které stavební úřad zakázal jejich užívání, nebo

    • s oznámením o záměru započít s užíváním nebo oznámením změny v užívání po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě.

A rázem máme další problém na světě, neboť zákon nevymezuje, co se rozumí podstatnou změnou. GFŘ sice publikovalo (21. 12. 2015) Informaci GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016, ale výklad k podstatné změně je dosti „svérázný” (např. otázka toho, že by náklady na úpravy musely přesáhnout 50 % zjištěné ceny nebo 50 % směrné hodnoty stavby, jednotky či inženýrské sítě, pokud ji bylo možné před provedením úpravy stanovit).

K režimu ad b) ještě doplňme, že i v tomto případě je základní variantou po uplynutí pětiletého úseku (po první kolaudaci či užívání či po další kolaudaci či užívání po podstatné změně) dodání jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet. Nicméně i zde se připouští postup, že se dodavatel rozhodne pro zdanitelné plnění. Tak tomu bylo i v roce 2015, nově však opět v situaci, kdy by dodal plátce plátci, je vyžadován předchozí souhlas kupujícího, neboť půjde o režim přenesení daňové povinnosti na příjemce.

Režim přenesení daňové povinnosti 2016

Zcela logicky navážeme na předchozí výklad upozorněním na změny v režimu přenesené daňové povinnosti v roce 2016. Jak již bylo řečeno, novým plněním v režimu přenesené daňové povinnosti (RPDP) bude zmiňované dodání nemovitých věcí podle § 56 odst. 5 ZDPH, pro které nově upravuje RPDP § 92d ZDPH. Kód tohoto plnění (pro reporty správci daně) bude 3.

Další změnou je novela nařízením vlády č. 361/2014 Sb., která byla publikována jako nařízení vlády č. 11/2016 Sb. Ta přináší s účinností od 1. 2. 2016 rozšíření RPDP i na následující plnění:

  • dodání certifikátů elektřiny (s kódem plnění 18),

  • dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (s kódem plnění 19), a

  • dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (s kódem plnění 20).

Zatím poslední změnou u RPDP je to, že počínaje rokem 2016 se již nepřikládají k daňovému přiznání výpisy z evidence pro daňové účely. Uskutečnění plnění v přenesené daňové povinnosti se totiž hlásí v rámci kontrolního hlášení.

Kontrolní hlášení

Pro mnohé je nejzásadnější novinkou v oblasti DPH v roce 2016 zavedení tzv. kontrolního hlášení, v němž jsou plátci povinni (právnické osoby pouze měsíčně, fyzické osoby měsíčně či čtvrtletně /dle jejich zdaňovacího období/, termín do 25 dnů po skončení daného období) elektronicky hlásit „předepsané údaje potřebné pro správu daně”.

Toto strohé ustanovení zákona je doplněno poměrně tvrdými sankcemi:

  • nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě se trestá pokutou

    • 1 000 Kč při dodatečném (pozdním) podání bez výzvy,

    • 10 000 Kč při dodatečné (pozdním) podání po výzvě,

    • 30 000 Kč při nepodání po výzvě ke změně, doplnění či potvrzení údajů v již podaném kontrolním hlášení,

    • 50 000 Kč při nepodání ani v náhradní lhůtě,

  • až do 50 000 Kč může být uložena pokuta v případě, kdy plátce na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím