S ohledem na nejasnosti v posuzování okamžiku, kdy je poplatník povinen vystavit účtu v případě on-line plateb např. prostřednictvím platební brány, vydalo GFŘ toto upřesňující stanovisko, z kterého mj. vyplývá i možnost, kdy v určitých případech bude moci poplatník zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku zákazníkovi nejpozději v okamžiku, kdy se dozví o tom, že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání poplatníkovi.
Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), stanoví, že evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu definované v § 5 ZoET a která zakládá rozhodný příjem (příjem z podnikání).
Formální náležitosti pro evidovanou tržbu jsou naplněny mimo jiné v případě, kdy je platba uskutečněna bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat - § 5 písm. b) ZoET. Tímto bezhotovostním převodem se rozumí provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) bod 3. a § 3 odst. 1 písm. d) bod 3. zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.
Typicky se jedná:
- o bezhotovostní transakce, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím a zákazník dává platební příkaz prostřednictvím prodávajícího (resp. platebního terminálu), zejména transakce uskutečňované prostřednictvím platebních karet (debetních či kreditních, virtuálních umístěných např. v mobilním telefonu). Přitom není rozhodné, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka nebo je mu pouze propůjčen.
- o bezhotovostní transakce realizované bez osobního styku zákazníka s prodávajícím, uskutečňované prostřednictvím internetu. Může se jednat např. o placení prostřednictvím platebních bran.
Při evidování tržby je poplatník povinen postupovat dle § 18 ZoET, musí tedy nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Uskutečněním evidované tržby se v případě karetní či obdobné operace rozumí vydání příkazu k jejímu provedení ve smyslu § 18 odst. 2 písm. b) ZoET, a to bez ohledu na to, zda se jedná o transakce uskutečněné v rámci osobního styku zákazníka s prodávajícím nebo o transakce uskutečněné prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím.
V případě platebních operací prováděných prostřednictvím platebních terminálů, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím (typicky v kamenné provozovně), vlastní transakce probíhá tak, že bezprostředně poté, co zákazník vydá příkaz k provedení platby, je tento příkaz akceptován, poplatník přijímá potvrzení (notifikaci) o tom, že platba byla realizována (odeslána z účtu plátce). Bezprostředně po této notifikaci dochází k zaslání údajů o evidované tržbě a k vystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne, čímž je naplněn obsah evidenční povinnosti dle § 18 ZoET. Z průběhu celé obchodní transakce je zřejmé, že prakticky dochází ke splnění evidenční povinnosti vždy až po vydání příkazu k provedení platby. Celá tato obchodní transakce včetně splnění evidenční povinnosti však tvoří jeden celek a za splnění evidenční povinnosti lze považovat i zaslání údajů o evidované tržbě a vystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne, v okamžiku ukončení celé transakce.
U platebních operací uskutečňovaných prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím výše uvedené transakce probíhají obdobným způsobem. Rozdíl však je v tom, že při tomto obchodním modelu poplatník nemusí mít bezprostředně poté, co zákazník vydá příkaz k provedení platby, informaci o tom, že byl tento příkaz vydán a že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání poplatníkovi. Pokud poplatník informaci nemá, pak není obvykle schopen dostát povinnostem, které jsou mu…
